Na čem umělec Koupil osobitě zvedá svou pevnou stavbu? Na exkluzívních textech antických básnících, autorech renesančních, barokních, na tvorbě Christiana Morgensterna a zejména na Guilliama Apollinaira, který stanovil pojmenování kaligram pro báseň upravenou do obrazce. A konečně na básnících českého poetismu a konkrétní poezie – V. Nezvalovi, E. Fryntovi, J. Hiršalovi, J. Kolářovi, třebíčském L. Novákovi a dalších.

Původcem morseogramu je sám Koupil, poprvé jej zveřejnil v roce 2001. Je to, jak je od té doby známo, specifická forma kaligramu psaná značkami Morseovy abecedy. Na aktuální výstavě je premiérově uvedena další Koupilova sdělovací metoda – kopírogram. Jde o kopírkou sjednanou jednoduchou obrazovou kompozici předmětů.

Vysoké nivó Koupilových uměleckých projevů mělo být už řadu let cílem soustředěného zájmu naší současné literární kritiky. Že tomu tak není, má dvě pravděpodobné příčiny. Koupilovo působení v regionu - co se děje mimo centrum, jako by nebylo, a úhrnnou zemdlenost kritické obce.

Miroslav Koupil, Kaligramy, morseogramy a jiné gramy. Muzeum Vysočiny Třebíč (Zámek), galerie Tympanon. Výstava je přístupná do 4. listopadu.

Jan Dočekal

Miroslav Koupil: Moře - Sea, morseogram, 2018.