Pergamenový svitek Tóry se po 65. letech vrátil z Londýna do Třebíče

Přivezl ji v sobotu londýnský rabín Larry Tabick. „Věnuji tento okamžik lidem, jejichž jména jsou psána na zdi této synagogy. Tedy lidem, kteří tu kdysi žili, ale násilně zemřeli z vůle nacistů. Je mi velkou ctí,“ řekl a uklonil se.

Drobný charismatický rabín měl k ruce Michala Foršta. Ten působí jako kantor, tedy člověk, který vede v synagoze bohoslužby. Vypomohl svému anglickému kolegovi s překladem. Foršt zároveň působí jako zpěvák pražské filharmonie. A židovský svátek bez zpěvu – to by doopravdy nešlo, proto si ještě přizval čtyři své zpívající kolegy. Kulisa oslav tedy byla dokonalá.

Hold duši festivalu

Londýnský rabín zaplněnou Zadní synagogu seznámil s historií třebíčské tóry. Poté přidal osobní pohled na věc.

Slovo si vzal i Michal Foršt. Zcela v duchu podstaty takové akce byla slova prokládána zpěvem židovských písní. Atmosféra však byla nejen noblesní, ale i uvolněná. Přítomným autoritám se povedlo občas vyloudit úsměvy na tvářích návštěvníků.

Asi vrcholem večera byla chvíle, kdy všichni přítomní vzdali hold organizátorce Dagmar Juráňové - duši celého festivalu Šamajim. Bez ní by tóra ani na chvíli zpět domů nedorazila – alespoň podle slov kantora i rabína. Jedním z těch, od kterých slyšela slova díků, byla i Marta Kottová, vitální stará paní, která přežila nacistický koncentrační tábor. Na dotaz, jak vzpomíná na válku, odpověděla: „Víte, jeden malej kluk mi nedávno řekl, že jsem jela se špatnou cestovkou,“ pronesla s neuvěřitelným nadhledem. „Můj dětský výlet začal v Terezíně a jedna ze čtyř zastávek byla i Osvětim. Stačí taková odpověď?“