Vytipoval si dvojníka a po smrti oběti měli příbuzní inkasovat Tomanovu životní pojistku. Taková je vyšetřovací verze, za kterou byl statkář odsouzen k trestu smrti. Císař mu posléze změnil trest na doživotí.

To se stalo 22. října 1911. Přesně o sto deset let později pokřtil v Třebíči román Případ Toman redaktor Deníku a spisovatel Milan Krčmář. „Mám sbírku starých časopisů z Rakouska-Uherska. Narazil jsem tam na fotografii neznámého mrtvého člověka. V dalším čísle psali, že to byl statkář Toman. Pak za tím měl stát někdo jiný. Zaujalo mě to a chtěl jsem vědět víc,“ vysvětlil Krčmář, co ho k napsání knihy inspirovalo.

Nemocnice v Pelhřimově.
Nemocnice na Vysočině omezují návštěvy, v Pelhřimově jsou už zakázané

Krčmář upozorňuje, že je v případu několik podivných událostí a není jisté, jestli opravdu zabíjel Toman. „Podezřelý se přiznával k věcem, ke kterým nemusel. Navíc nebyl žádný svědek, který by ho tehdy viděl,“ upozornil. Zločin byl tehdy sledovaný i v zahraničí. Nejvíce se vraždě tehdy věnoval básník, spisovatel a soudničkář Rudolf Těsnohlídek.

V Rohatci nevěděli, k jaké hrůze před sto lety v okolí došlo. „Zrovna na jaře se nás někdo na radnici ptal, proč se stromu mezi Rohatcem a Ratíškovicemi říká U Zabitého. Tehdy jsme odpověď neznali. Kronikář pak zjistil, že to souviselo s Tomanem. Po pár měsících mě oslovil pan Krčmář, že o událostech píše. Je to první kniha, která naši obec zmiňuje. Plánuji k nám autora pozvat na besedu,“ slíbil starosta Jarmil Adamec.

Toman zemřel v roce 1935 na Mírově. Byl nejdéle zavřeným vězněm. Za mřížemi nezažil, jak kolem něj šly dějiny – byl zavražděn arcivévoda František Ferdinand, vypukla světová válka, vzniklo Československo, propukla hospodářská krize, v Německu se chopili moci nacisté.