Znají Třebíčané své významné rodáky? Výsledky ankety Deníku nedopadly až tak špatně.

Ze zhruba padesátky oslovených si jich nejvíc – celkem třiačtyřicet procent - vybavilo Jakuba Demla, představitele katolické literatury. Lidé také vcelku hojně uváděli Vítězslava Nezvala, který se třiceti procenty obsadil druhé místo.

O něco hůře dopadli Jan Zahradníček a Otokar Březina, na něž si shodně vzpomnělo pouze dvacet čtyři procent dotazovaných. Nejsou na tom však zase tak špatně jako Ladislav Novák. Tento básník a výtvarník, který většinu života strávil v Třebíči, vytanul na mysli pouze pěti procentům lidí.

Dvaačtyřicet procent oslovených si nevzpomnělo ani na jednoho literáta. Nejčastěji se bránili tím, že už to je dávno, co se o nich ve škole učili, nebo že nejsou z Třebíče.

Tabu autoři

„S naším regionem jsou z velké části spojeni tabu autoři – spisovatelé a básníci, o kterých se za minulého režimu nemluvilo a neučilo. Byli postiženi režimem, proto se o nich dodnes třeba tolik neví, ale mladá generace by některé určitě měla znát. V hodinách se těmto autorům věnujeme především v posledním ročníku,“ říká Dana Murárová, učitelka češtiny na třebíčském gymnáziu.

„Regionální autoři ale nejsou většinou pro mladé zajímaví, protože se jedná hlavně o básníky,“ přiznává.

Podobný názor má i prodavačka z knihkupectví Trojan, která nechtěla být jmenována: „Není pravda, že by mladí lidé nečetli, to ne. Ale letí sci-fi, a to prostě žádný regionální autor nepíše.“

RADEK BLAŽEK