VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Resonance oslaví dvacáté narozeniny s kamarády

Třebíč - S trochou nadsázky se dá říct, že v Třebíči prakticky není dítě, které by někdy nezpívalo v dětském sboru. Ve městě jich působí několik. K těm známým patří dětský pěvecký sbor Resonance. V letošním školním roce oslaví dvacáté výročí. Od počátku jej vede sbormistryně Helena Valová.

16.4.2016
SDÍLEJ:

Helena Valová a Dětský sbor ResonanceFoto: Resonance/archiv

Jak sbor Resonance vznikl?

Sama jsem odmalička vyrůstala po sborech a dodnes v různých ansámblech a tělesech hostuji. Moje prvotní pokusy o sbormistrování se konaly na základní škole Benešova. Později mne oslovila Helena Nosková, jestli bych nechtěla dělat přípravky Slunka. Resonance jako samostatný sbor vznikla v roce 1995. Bylo to takové ze začátku skoro pilotní, protože jsem nic moc o dirigentské práci nevěděla.

Dnes už nepochybně víte…

Dnes se už dá sbormistrovství studovat, ale já ve svém věku další vysokou školu dělat nebudu. Pravidelně absolvuji sbormistrovské kurzy při klubu sbormistrů a díky získaným zkušenostem a dovednostem jsem mohla se sborem začít účinkovat taky někde jinde než jen na domácí půdě.

Cestujete se sborem často?

Za těch dvacet let jsme toho absolvovali tolik, že si na vše ani nevzpomenu. Navštívili jsme řadu festivalů, hlavně v Rakousku. Nabídka je dnes obrovská, ale bohužel finanční možnosti jsou druhá věc. Samozřejmě sháníme sponzory a píšeme granty. Dělám vše sama, od repertoáru přes noty, nácviky, soustředění. Kdyby se našel šikovný manažer na shánění peněz, vůbec bych se nezlobila.

Cestování je pro děti atraktivní? Bez něj by třeba do sboru nechodily?

To určitě ne. Nechodí sem proto, že se někam jede, to není priorita. Většinou to funguje tak, že do sboru chodí kamarádka, a ta přivede další kamarádku s tím, že je tam dobrá parta a fajn písničky.

A co soutěže? Viděl jsem, že jste jich absolvovali nepočítaně.

Vždy se snažím vzít děti na takovou soutěž, kde vím, že ostatní sbory budou o něco lepší, aby je to táhlo k vyšším výkonům. Nemá smysl jet na soutěž, kde jsou ostatní o kategorii níž. Samozřejmě jezdíme i na různá sborová setkání, kde si děti poslechnou zase něco úplně jiného a užijí si to.

Je vůbec třeba ve zpěvu soutěžit? Není to přece sport. Zpěv se nedá nějak změřit…

Dobře, samozřejmě se změřit nedá. Vždy jde o individuální pohled poroty a nikdy to není úplně objektivní. Ale děti jsou od přírody soutěživé. A hlavně: Po každém vystoupení věnujeme hodinu rozboru předchozího koncertu. Pustíme si záznam a všímáme si negativních jevů, ale i těch pozitivních.

Helena Valová

Do sboru berete každého?

Ne, určitě ne. Nejsem příznivcem obecného trendu na školách, že přijmeme kohokoli, hlavně ať máme žáky. Každého si poslechnu. Myslím si, že s téměř třicetiletou praxí mám už dost velkou zkušenost, takže poznám, zda stojí za to rozvíjet dál nějaký talent. I když je třeba u zkoušky ztrémovaný. Pokud si nejsem jistá, domluvíme se ještě na jedno přezkoušení. Nemusím nutně brát do sboru někoho, o kom jsem přesvědčená, že by sborové zpívání nezvládl například kvůli hlasovému rozsahu či absenci rytmu. To si můžete dovolit u malých dětí.

U dětí z přípravných sborů?

Ano. Tam žádný výběr nedělám, tam vezmu úplně každého, kdo přijde. Chvíli totiž trvá, než zjistím, jaký mají hlas. Časem se vše vyvine samo. Některé děti se rozezpívají, jiné to přestane bavit, nebo si najdou jiný zájem.

Musí být všichni ve sboru vynikající zpěváci?

Jsou i takové případy, že dítě není až tak nadané, nemá tak silný a intonačně jistý hlas, ale přesto do sboru chodí, protože je to takový stmelovač kolektivu. Samozřejmě na soutěži zpívá třeba jednu z písniček, která mu sedne. Ale proč ne? I takhle se dá ve sboru fungovat. Dnešní děti, i přes vlnu technických vymožeností, stále potřebují někam patřit, mít svou partu kamarádů, fajn kolektiv, kde něco tvoří společně.

Kolik dětí byste ve sboru chtěla mít?

Pamatuji sbor, ve kterém jsem vyrostla, bylo nás šedesát. Ideální stav, aby se vůbec dalo se sborem něco dělat, fungovat a nemuset přemýšlet, jestli někdo neonemocní, je mezi čtyřiceti až pětačtyřiceti členy.

A vy máte kolik?

V hlavním sboru dvacet tři, když přijdou všichni. V přípravce dvacet a v té předpřípravce taky dvacet. Když se to dá dohromady, tak je to dav. (směje se)

Když to srovnáte s dobou před dvaceti lety, tenkrát byl větší zájem?

Určitě. Nebyly tablety, mobily a počítače. Sbory byly většinou něco výjimečného a prestižního. Teď mám pocit, že se děti za to, že do sboru chodí, i stydí. Protože dnes to nefrčí. Frčí florbal, hokej, fotbal a z umění tanec.

Proč myslíte, že to tak je?

Upřímně, sborové zpívání je těžké. Když tanečník zvedne ruku o dva centimetry výš, ničemu to nevadí. Ale když sborista zazpívá o půl tónu výš nebo vedle, je to prostě slyšet.

To je jediný důvod?

Děti mívají problém i ve škole, nechtějí je uvolňovat, když máme někam jet. A v neposlední řadě jsou to peníze. Platí takzvanou úplatu za vzdělání, příspěvky do sborového spolku a další. Když jedeme na soustředění, děti si ho platí samy. Vždy se snažím, aby se částka pohybovala maximálně do tří tisíc korun i s kapesným. Vím, že v Třebíči není taková kupní síla, je tady velká nezaměstnanost.

Působí to na mne tak, že sbormistryně řeší plno různých záležitostí a jen tak okrajově zpívá…

Ano, to jste řekl správně. Jedna moje kamarádka mi říká, že jsem radioaktivní, neumím odpočívat, lehnout si a koukat se třeba na film. Ale postupem času, jak jsem starší, zjišťuji, že nemůžete jet pořád na sto padesát procent. Ono se vám to pak někde nastřádá.

Jak často vystupujete?

Vystoupení máme tolik, že už někteří rodiče žadoní, ať mají děti trochu klid. Každý rok jim slibuji, že příští rok toho už tolik nebude, a ono je toho zpravidla ještě víc.

Ještě se vrátím k zájmu o zpěv. Nebylo by pro děti poutavější, kdyby měl sbor jiný repertoár?

Snažím se, aby repertoár byl kvalitní. Je v něm všechno možné. Mám ráda starou muziku, nedávno jsme byli na soutěži pochváleni, že jsme zařadili Antonína Dvořáka. Děti chtějí samozřejmě i nějaký ten popík a muzikál. Děláme i takové skladby. Pokud přijdete na náš výroční koncert, tak to uvidíte.

A není ten záběr moc široký? Od staré hudby, klasiky až po muzikály?

Není. Pokud bych chtěla nějaký vyhraněný sbor, tak si založím chrámový.

Nebylo by to lepší? Pro děti a třeba i pro posluchače?

To nevím, to je na posouzení. Mně zase přijde škoda lidem neukázat, že muzika je různorodá. Já nedělím muziku na žánry. Buď je to muzika dobrá, nebo špatná. A v tu chvíli je mi jedno, jestli je to hardcore a nebo třeba vážná opera. Víte, nikdy se netrefíte každému do vkusu.

Ještě mi řekněte, jak oslavíte výročí?

Mohutně. Původní plán byl, že každý měsíc uděláme koncert, ale to by bylo dost náročné. Takže jsme se dohodli a jako každý správný sbor si zveme kamarády. Dala jsem dětem na výběr, koho chtějí pozvat na výměnný pobyt přijedou zpěváci z Českého Krumlova. Oslavy začnou v pátek 6. května v 19 hodin v bazilice svatého Prokopa, bude tam zpívat náš sbor a sbory Andante z Velkého Meziříčí, Žďáráček a místní Coruscante. Na pátek jsem vymyslela ještě koncert pro děti od první do třetí třídy a pro předškoláky. Nazvali jsme ho Jak čert k muzice přišel. V sobotu bude koncert hostů v Národním domě v Třebíči, začátek je v 15 hodin. Vystoupí Brumlíci z Českého Krumlova, Zvoneček z Jihlavy, dětský sbor ze ZUŠ v Náměšti nad Oslavou a možná Kvítek z Dačic a další. Od 18 hodin bude Koncert pro hosty. A tam právě budeme dělat takové trošičku méně sborové věci.

Baví vás ta práce pořád stejně jako tenkrát před dvaceti lety?

To musí bavit! Samozřejmě když se dětí sejde málo, nemají zájem, tak vás to netěší. Protože vydáváte nějakou energii a ono to letí komínem. Totální syndrom vyhoření jsem měla, když sloučili Základní uměleckou školu Resonance se Základní uměleckou školou Třebíč. To jsem chtěla utéct a seknout se školstvím. Neudělala jsem to, protože jsem si říkala, co bude s těmi sbory? Bylo mi líto je rozpustit. Tenkrát jsem zvažovala, že to buď vzdám a odstěhuji se do jiného města, nebo se ostříhám. Kamarádky mi řekly: Radši se ostříhej. Šla jsem na ježka.

Pomohlo to?

Asi ano. Nějakou radikální změnu to chtělo.

Autor: Luděk Mahel

16.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 15 500 Kč Prodavači potravinářského zboží Prodavač/ka maso, uzeniny, lahůdky - TŘEBÍČ. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15500 kč, mzda max. 18500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Jedná se o řeznictví Procházka (PMU CZ, a. s.), v prostorách ve městě TŘEBÍČ. , , Pracovní náplň , • prodej masa , • příprava a prodej uzenin, lahůdek a pečiva , • manipulace se zbožím , , Požadujeme , • vyučení v oboru (prodavač nebo řezník) výhodou , • chuť do práce , • nezaučené zaučíme , , Nabízíme , • pracovní poměr na dobu neurčitou s pravidelně vyplácenou mzdou , • bonusy za plnění tržeb, zaměstnanecké nákupy, stravenky , • kreativní práci s lidmi s možností postupu , , V případě zájmu se v dopoledních hodinách zastavte přímo na prodejně, nebo svůj životopis zašlete na alehka@prochazka.cz.. Pracoviště: Pmu cz, a.s., pracoviště třebíč, Pražská, č.p. 1056, 674 01 Třebíč 1. Informace: Adéla Lehká, +420 416 856 107. Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 20 000 Kč Zootechnici ZOOTECHNIK. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Doba určitá za nemoc., Možnost zkráceného úvazku., Praxe nutná.. Pracoviště: Niva - čikov, s.r.o., 675 78 Čikov. Informace: Jana Pavlíčková, +420 604 988 718;566 547 204. Zdravotnictví - Zdravotnictví Lékař 29 830 Kč Ostatní lékaři specialisté LÉKAŘ PATOLOG. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 29830 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: . Pracoviště: Nemocnice třebíč, příspěvková organizace, Purkyňovo nám., č.p. 133, 674 01 Třebíč 1. Informace: Lenka Zorálková, +420 568 809 454. Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 16 000 Kč Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) ZEDNÍK. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč. Volných pracovních míst: 9. Poznámka: Požadujeme:, - vyučení v oboru zedník, - praxe v oboru , - ochota cestovat. Pracoviště: S.o.k. stavební, s.r.o. - pracoviště - průmyslová zóna třebíč, hrotovická ul., Hrotovická-Průmyslová Zóna, č.p. 162, 674 01 Třebíč 1. Informace: Jaroslav Tylčer, +420 568 838 830.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaderná elektrárna Dukovany v noci.
2

Dukovanská jaderná elektrárna láká návštěvy na noční odhalení

Ilustrační snímek

Idioti, volal opilý řidič na strážníky. Skončil v poutech

Turisté si projdou Dukovanské stezky už po dvaadvacáté

Dukovany - Oddíl vysokohorské turistiky při TJ Spartak Třebíč zve příznivce turistiky na výšlap malebnou přírodou v okolí Jaderné elektrárny Dukovany a na zříceninu hradu Templštejn. Pochod se koná v sobotu 1. září. Při procházce krajinou si pak turisté ověří, že se ani 32 let provozu Jaderné elektrárny Dukovany nezanechalo na okolní přírodě stopy.

Parkoviště na moravskobudějovickém náměstí je zavřené

Moravské Budějovice - Parkoviště na moravskobudějovickém náměstí Míru je od pondělí 20. srpna kompletně uzavřené. Důvodem jsou práce na rekonstrukci náměstí.

Scény z Postřižin vrátí dalešický pivovar do dob první republiky

Dalešice – Po roce se do pivovaru vrací oblíbená akce s názvem Hrabalovská noc. Ta letos vychází na poslední srpnovou sobotu. Během oživených prohlídek pivovaru návštěvníci uvidí prostory, které normálně přístupné nejsou a zavzpomínají na poetickou atmosféru filmu Postřižiny.

Až na vrcholky hor se 165 kily na zádech a neckyáda na suchu: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 18. až 19. srpna 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT