Tak jak je to tedy s vámi a bicykly doopravdy?

Kolo používám od dětství a mám ho rád. Když jedu mimo Prahu, mám takový zvláštní osvobozující pocit. Je to skoro euforie. To se pak dostanu až za hranice svých možností.

 

Co to u vás přesně znamená?

Je fajn, když už mám sto kilometrů v těle a až ve sprše si uvědomuji únavu té námahy.

 

A kolová vám také něco říká?

Kolovou jsme se snažili hrát v dětství. Byla to tehdy obrovská legrace, hráli jsme s vyfouklým volejbalovým míčem, ze kterého pořád unikal vzduch.

 

A s tím se dalo hrát?

Pomalu se koulel do brány, a to tam ještě ani nikdo nechytal. Museli jsme si navíc upravit i kola. Nejdříve jsme odstřihli přední brzdu, protože lanko bránilo otočení předního kola. A pak šly pryč i blatníky.

 

Co se vám vybaví, když se řekne Vysočina?

Krásný kus země, který mám moc rád, i když je drsná. nepřístupná. Mám rád takové kraje, které nejsou úplně dostupné. No a ve Velké Bíteši je restaurace, kde se rád zastavím říct ahoj.

 

Volného času asi moc nemáte. Ale když už, tak kde jste nejraději?

Mám ve svém životě zakódované dva zimní termíny, které se pravidelně opakují. Jsou to vždycky hory – buď Rakousko, Itálie, Švýcarsko nebo Francie.

 

To je jenom zima, co děláte v létě, když máte „chvilku“ čas?

Ale v létě jsou hory také fajn. I na kole je tam úžasně a mámtam klid.