VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pavla Wolfová: Zachovávám kroky, ale celku udělám nový, neotřelý šat

Třebíč - Je známá svými zajímavými choreografiemi, které vtiskla Bajdyši. Vždy přitom razila směr, aby se každý soubor od jiných maximálně odlišoval. Řeč je o Pavle Wolfové.

3.7.2016
SDÍLEJ:

Za úspěchem Bajdyše a Bajdyšku stojí řada lidí. Určitě mezi ně patří zleva Pavla Wolfová, druhá zprava Karla Ošmerová a Petr Gross. Dana Fialová (druhá zleva) vede současnou mladou muziku pro tanečníky Bajdyšku.Foto: Deník/Kamil Černý

Bajdyš vznikl před více než třiceti lety. Jak se to stalo?

Předtím fungovala v Třebíči samostatně muzika a tance. Existoval Třebíčan a Kalamajka. Když jsem pak ale z KVZ (Kulturní a vzdělávací zařízení poznámka redakce) přecházela do umělecké školy, tak jsme to s Karlou Ošmerovou dali dohromady a vznikl Bajdyš.

Co jste museli řešit jako první? Kroje?

Musela jsem řešit spoustu věcí a jednou z nich byly kroje. Podmínkou k získání zaměstnání ještě v KVZ bylo založení dětského folklorního souboru, jehož členové by postupně mohli přecházet do dospělého souboru Třebíčan, který byl v té době na vynikající úrovni. Kvůli krojům jsem se dostala až za paní Ludvíkovou do Národopisného muzea v Brně. O Horácku jsem v té době mnoho nevěděla, proto jsem navštěvovala taneční semináře, převážně vedené paní Zdenou Jelínkovou, uznávanou sběratelkou horáckých a valašských tanců a písní. Později se seminářů účastnili někteří členové souboru. Ta mne vzala do archivu, kde jsme našly jen jednu krabici označenou Horácko. Byla tam kresba ženského kroje od Maxe Švabinského a jediná vestička. Podle toho jsme kroj vytvořily, Protože Třebíčan používal ketkovský kroj, inspiroval nás k vytvoření repliky třebíčského. Není to přesná replika toho úplně původního, ale snad jsme se jí hodně přiblížily. První jsem ušila a vyšila sama a paní Ludvíková mi vystavila potvrzení, že právě tento kroj je pro Třebíč oficiální. To potvrzení mám doma dodnes.

Nezůstalo ale asi jen u jednoho kroje.

Samozřejmě že ne, postupně jsme došívaly kroje pro odrůstající mládež a z důvodu urychlení převleků jsme u dívek vyměnily šněrování za knoflíkové zapínání. V této době bylo potřeba vychovávat novou generaci tanečníků, a proto byl založen dětský soubor Bajdyšek, pro který byl vytvořen nový kroj. V zahraničí jsme někdy kroje odlehčily vynecháním spodniček a chlapeckých vest, například v průvodu městem.

Bylo pro Bajdyš a Bajdyšek vždy dost ochotných lidí?

Řekla bych, že ano. Musím říct, že jsem nikdy neměla nouzi o nové zájemce a jako jedna z mála jsem měla v souboru hodně kluků. Jejich nedostatek je v mnoha souborech problém, my jsme ho nikdy neměli.

Čím to bylo?

Asi proto, protože jsem se snažila, aby kluci měli uplatnění. Muži obecně se chtějí ukázat, a tak jsem se snažila jejich ego v choreografiích podpořit. V Bajdyši se vždycky mohli ukázat. Přínosem pro prezentaci a vývoj folkloru bylo založení festivalu Bramborobraní paní Hanáčkovou, ředitelkou MKS Třebíč, která mi v počátcích pomáhala s pěveckou průpravou dětí tehdejší Kalamajky. Protože jsme s Kájou Ošmerovou vždy pracovaly s mládeží, celý repertoár jim byl přizpůsobován. Tance byly plné energie a program byl protkán humorem a úsměvnými prvky. V choreografiích jsem hledala nové cesty, jak udělat folklor zajímavý i pro mladé diváky.

A to je typické pro Horácko?

Horácko je pro nás základ, ale postupem času vznikla potřeba obohatit horácký repertoár o jiné regiony. Máte-li vytvořit celovečerní představení, je potřeba zpestření o jinou hudbu, tanec i kroj. Bajdyš nemá samostatnou pěveckou složku, která by mohla doplnit delší program. Vystoupení proto obohacujeme o tance ze Slovenska nebo Valašska. Koncert tím má obrovský spád a pro diváka je to zajímavé. Už jsem slyšela, že Bajdyš umí kdeco, ale nic pořádně. To není pravda. Než jsme vytvořili choreografii jiného regionu, absolvovali jsme výuku odborného lektora. Díky tomu jsme si mohli troufnout tančit slovenské tance na Slovensku, kde velmi ocenili jiný typ choreografie krokových vazeb. Vždycky jsem se snažila vnášet do našich vystoupení jiný pohled, zachovávám kroky, ale celku udělám nový, neotřelý šat.

Čím to, že Bajdyš umí i jiné věci než horácké?

Před několika lety pořádal Vojenský umělecký soubor Ondáš z Brna týdny folkloru. Zde jsem se setkala s manželi Rejškovými, uznávanými lektory západo- a středočeského regionu a také českého Horácka, Martinem Krajňákem, odborníkem na všechny slovenské regiony, a Davidem Pavlíčkem, vynikajícím metodikem na oblast valašskou a kopanickou. A ti ochotně přijeli do Třebíče a učili nás. Vždy zdůrazňovali originalitu každého souboru a hledání osobitého projevu při zachování krokových vazeb.

Jak je na tom Bajdyš dnes?

Samozřejmě zestárl jako my všichni. Nejstaršímu tanečníkovi je sedmatřicet let, nejmladšímu čtrnáct. Většinou jsou to Třebíčáci už jen původem, protože zaměstnání je rozprostřelo po zemi.

A pořád vystupují?

Ano, ale vybírají si a musejí se přizpůsobovat. Letos přijali do svých řad čtrnáct tanečníků z Bajdyšku, kteří se snaží přizpůsobit práci v dospělém souboru. Někdy se proto téměř nemohou do sálu vejít, jindy mají prostoru nad hlavu.

Zmínila jste se o Sardinii. Vzpomeňte, kde všude jste s Bajdyšem byli.

Byli jsme na několika Europeádách, což je velký festival, který se koná pokaždé v jiné zemi, Bajdyš tak navštívil téměř všechny země Evropy. Díky tomu loni dostal pozvání na folklorní festival ve Francii, kde ho měl možnost vidět zástupce CIOFF festivalu ve Švýcarsku. Na základě jeho doporučení dostal Bajdyš pozvání na tento významný festival. Je to příjemné z toho důvodu, že festival hradí ubytování a stravu pozvaným souborům. Na druhou stranu to obnáší spoustu práce.

Takže Bajdyš patří pořád k tomu lepšímu minimálně v tuzemsku.

Věřím, že ano. Má pestrý program, a to se líbí. Oceňované na nás byly velmi často i choreografie.

Prý jste působila v divadle.

Deset let jsem tančila v ostravském divadle jak v celovečerních baletech, tak v operách a muzikálech. Měla jsem možnost pracovat s mnoha choreografy z celého světa. Několikrát jsem vytvořila drobné choreografie a zjistila, že mě to možná baví více než pouhé reprodukování zadaných kroků. Ráda vytvářím na jevišti živé obrazy, a možná proto se moje choreografie líbí a soubor je rád tančí.

Řekla jste, že letos přechází z Bajdyšku do Bajdyše 14 tanečníků. To takhle bývá každý rok?

Do Bajdyše vždy přecházejí ti, kteří do něj dospějí jak věkově, tak i technicky. Nikdy nemůžete říct, jak často to bude. A ještě k Bajdyšku. V současné době má soubor 26 členů od 7 do 13 let a již hostoval v zahraničí, v italské Padově a ve Švédsku. Právě pro tyto velké příležitosti vznikla dětská muzika v čele s paní učitelkou Danou Fialovou, která příjemně doplňuje dětský projev souboru. Soubor po celou dobu doprovází korepetitor Petr Gross, který se značnou měrou podílí na pěvecké vybavenosti dětí, ale také na výběru písní. Oba soubory vytvářejí taneční pásma, jejichž délka se může přizpůsobovat požadavku pořadatelů. Vedle velkých festivalů oba soubory účinkují na koncertech školy, při různých slavnostech i regionálních událostech.

Autor: Kamil Černý

3.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Josef Mladý

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Vysočina – Pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří tradičně na volby na Vysočině dohlíželi, se během hlasování nesetkali s žádným závažným problémem nebo nedostatkem.

Voliči přicházeli odevzdat hlas i v posledních chvílích

Stařeč - Zájem voličů je patrný i ve Starči na Třebíčsku. Účast přesahuje 60 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení