Bazilika sv. Prokopa Třebíč
Bazilika vznikla ve 13. století na místě původního kostela svatého Benedikta při někdejším klášteře. Stavba značně utrpěla při obléhání Třebíče vojsky uherského krále Matyáše Korvína v roce 1468 a více než dvě století pak byla používána ke světským účelům jako konírna, obilní sýpka a varna piva. Dnešní podobu získala při úpravách v letech 1924 až 1935. Mezi památky UNESCO byla zapsána v roce 2003.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Zelená hora je vrcholné dílo barokní gotiky od Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Chrám představuje nadčasové dílo, oproštěné od konvenčních prvků dobové architektury. Má půdorys ve tvaru pěticípé hvězdy, což vychází z legendy, že v místě, kde utonul Jan Nepomucký, se objevila koruna z pěti hvězd. Ostatně po vysvěcení se kostel stal první velkou svatyní zasvěcenou právě Janu Nepomuckému. Seznam světových památek obohatil v roce 1994.

Státní zámek Telč
Podobu telčskému zámku dali italští mistři. V 16. století si je pozval jeho tehdejší majitel Zachariáš z Hradce. Může se pyšnit například bohatě zdobenými kazetovými stropy ve Zlatém či Modrém sále. Zámek se stává nejen cílem řady turistů, ale i filmařů. Každoročně se tu pořádají také hudební festivaly. Spolu s přilehlým náměstím byl na seznam památek UNESCO zapsán jako první na Vysočině, a to v roce 1992.

Historické jádro města Telč
Moravské Benátky, Bílá Telč, Jezerní růže. To všechno jsou názvy romantického města, které se zapsalo do seznamu UNESCO díky svým malebným dvaasedmdesáti renesančním domům. Romantická Telč učarovala také filmařům. Natočili tu přes sedmdesát filmů, seriálů a pohádek, například Z pekla štěstí, Jak se budí princezny, Až přijde kocour, Pyšná princezna, Kouzelný měšec nebo Bathory. Jak u zaznělo výše, historické jádro města se mezi dědictví UNESCO dostalo v roce 1992.

Židovská čtvrť a židovský hřbitov Třebíč
Třebíčská židovská čtvrť je malé městečko ve městě. Nachází se tu radnice, špitál i dvě synagogy. Jde o jednu z mála kompletně dochovaných židovských čtvrtí mimo území Izraele. Rozkládá se na více než čtyřech hektarech a v minulosti tu žilo skoro šestnáct set obyvatel. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO přibyla v roce 2003.