Masopust, ostatky nebo fašank je podle folkloristy Jindřicha Holuba ze skanzenu Michalův statek v Pohledi na Havlíčkobrodsku svátek , který se slaví v období mezi Vánocemi a postní dobou předvelikonoční, tudíž je to svátek pohyblivý. Masopust provázely rozpustilé obyčeje, magické lidové obřady a nevázané veselí. Dnes se z této tradice dochovaly zejména maškarní průvody, zabíjačky a smažení masopustních koblih.

Vyhlášené Pikárecké ostatky se konají letos 22. února v Pikárci na Žďársku. „Začínáme v sobotu před polednem u kulturního domu a na stejném místě skončíme za tmy závěrečným pohoštěním," popisuje akci jeden z organizátorů Petr Broža. Masopust v Pikárci bývá obvykle tematicky zaměřený a podle milovníků lidových slavností patří k nejlepším na Vysočině.

Šibřinky ve Štokách

Masopust neboli Šibřinky se v městečku Štoky na Havlíčkobrodsku konají 29. února. „S nápadem přišla rodina Prokšových, přidaly se místní spolky,“ prozradil starosta Pavel Královec.

„Před několika lety jsme si s manželkou řekli, že by nebylo špatné vrátit se ve Štokách ke starým venkovským tradicím, jako bylo třeba kácení máje. Masopustní průvod k tomu rozhodně patří,“ svěřil se Martin Prokš.

O celý týden dřív, přesně 22. února se projde masopustní průvod obcí Vilémovice u Ledče nad Sázavou. Většina účastníků masopustních průvodů ale už k tradičním maskám nesahá a vymýšlejí vlastní převleky. Inspiraci hledají v současných pohádkách, dobrodružných filmech a seriálech. Ve stejnou dobu se koná i masopustní průvod v Dolním Městě.

Až do března si počkají obyvatelé na masopustní rej obyvatelé Pelhřimova. Hlavním organizátorem je Agentura dobrý den.

V knize Veselé chvíle v životě lidu českého zaznamenal český kulturní historik, folklorista a etnograf Čeněk Zíbrt některé již zaniklé tradice. Na Horácku třeba hospodyně v neděli smažily šišky z vejražky (což je bílá žitná mouka z prvního mletí) a v úterý nasmažily bílé šišky, věnce a křupance. Chasa v úterý od hospodáře dostávala oves, od hospodyně šišky a křupance a dcera nebo děvečka jim na hůl zavěsila věneček.

Masopustní veselí trvalo až do půlnoci, ale ani o vteřinu déle. Všichni se opět sešli na Škaredou středu, kdy se pochovávaly ostatky. Pokud některá dívka nechtěla platit, chasníci ji chytili a na sáňkách vozili po vsi. Když na ně dívka vyzrála, vyrobili si postavu ze slámy, oblékli ji do sukně a po vsi vozili ji. Nakonec s ní zastavili před domem dívky, která jim unikla, a pokud byl na vsi rybníček, skončila figura v něm. Na závěr se všichni sešli na mši svaté.

Některé lidové zvyky byly skutečně zvláštní. Na popeleční středu prý také na Ledečsku chodíval směšně oblečený člověk, který v ruce nosil rozsvícenou lucernu. Chodil od stavení ke stavení a všem vysvětloval, že hledá ztracený masopust. Každého prosil, aby ho nechal hledat i u něj a když ke všeobecnému veselí ve stavení prohledal všechny kouty, dostal za to zbytky ze svátečního stolu.