Stát se rytířem ale není nic snadného, své o tom ví jeden ze zakládajících členů Společenstva Libertas, rytíř Aleš Berka z Třebíče Boroviny.


Jak jste se vlastně stal rytířem amatérem? Přivedla vás k tomuto neobvyklému koníčku láska k historii?


Historie mne zajímala už na základní škole. Když jsem před několika lety zjistil, že v Třebíči funguje skupina historického šermu, bylo rozhodnuto.

Co kostýmy?


Je to záležitost přibližně půl roku, než si člověk koupí nebo vyrobí vše potřebné. Nejde totiž jen o to, mít takzvané brnění - to samo o sobě rytíře nedělá. Je potřeba mít dobově odpovídající a hlavně funkční kostým, obuv, různé doplňky a samozřejmě i tu zbroj a zbraně. Pokud to má být historicky věrohodné, musí člověk dost hledat inspiraci v knihách, na internetu nebo přes kolegy ze šermu.

Co výcvik, jak dlouho trvá, než se člověk opravdu stane rytířem?


Ten probíhá neustále. Ze začátku je to dosti zdlouhavé, protože nováček se musí naučit správně krokovat, držet tělo, sekat, krýt apod. Teprve až toto obstojně umí, může se učit například kombinace seků, různé finty, souboje. A to mluvím jenom o meči! Učíme se, ale také boj se štítem, kopím, halapartnou, sudlicí, sekyrou, dýkou a beze zbraně y nekončí, učíme se stále.

Kolik máte vlastně historických kostýmů?


Několik. Jsou to nejenom ony zbroje, ale i kostýmy prostého žoldáka či naopak šlechtice. Našel by se románsko-slovanský, husitský, gotický nebo mušketýrský z období třicetileté války

Jak je tenhle koníček finančně a časově náročný?


Když člověk začíná, prvotní investice je vyšší. Postupně se dost věcí naučíme dělat sami nebo si na ně „vyděláme“ na vystoupeních. S časem to je horší, toho je neustále málo. Dvakrát týdně trénink, o víkendech vystupování nebo bitvy.

Jak dlouho to vlastně děláte?


Mně osobně přijde, že snad od jak živa, ale pravda je, že zhruba devět let.

Kolik stojí kompletní výstroj a výzbroj rytíře ze 14. století?


Záleží dost na výrobci a požadované kvalitě, minimálně padesát tisíc korun.

Kdo vám dělá brnění a zbraně? Máte ve společenstvu svého platnéře a zbrojíře nebo už jsou na to specializované firmy?


U nás ve společenstvu, ale i mezi kamarády šermíři, máme dost výrobců zbraní i zbrojí, takže od nich se dá ledacos koupit či vyměnit za něco, co zase vyrábíme my. Existují samozřejmě i specializované firmy, které se zabývají výrobou těchto věcí, ale cena je často velmi přemrštěná a kvalita, až na výjimky, neodpovídá ani dobovým požadavkům, ani nárokům na funkčnost. Zbroj i zbraň musí každému takzvaně sedět.

Kolik váží taková zbroj?


Pokud budeme brát plně vybaveného „rytíře“ se vším všudy, to znamená přilba, plátová zbroj, kroužková košile, meč, štít + oděv, tak okolo 30 kilo. Ovšem nenechte se mýlit ani v takové zbroji není člověk nijak omezen na pohybu. Zbroj je konstruována pomocí nýtů a kožených řemínků tak, aby byla plně pohyblivá při zachování maximální ochrany těla.

O tento druh zábavy je velký zájem. Neplánujete do budoucna při vystoupeních používat koně, dravé ptáky nebo jiná zvířata?


Ze strany diváků je tato podívaná stále atraktivní, o čemž svědčí jejich hojná účast při vystoupeních nebo na bitvách. O aktérech samotných musím říct, že to jsou úplní blázni, kteří si to maximálně užívají. Je to o tom, že se potkáváte s lidmi, se kterými se přes rok běžně nepotkáte. Strávíte pohodový víkend a samotná bitva nebo vystoupení je pak už jen ona třešnička na dortu. O zvířatech zatím neuvažujeme, ale spolupracujeme třeba se sokolníky nebo s lidmi, co vlastní koně. Tito jsou sice součástí vystoupení, ale členy našeho Společenstva bohužel nejsou.

Jako bojovníci procházíte různými dobami lidských dějin. Plánujete, že byste svoji činnost rozšířili o další období?


Myslím, že náš záběr je docela široký. Od prvních Slovanů až po třicetiletou válku. Mě osobně se ještě líbí napoleonské války nebo třeba římští legionáři, ale to už bych asi časově nezvládal.

Jak dlouho trvá secvičení takového souboje?


Záleží na náročnosti a délce celého souboje, ale většinou se dá kvalitní souboj secvičit za měsíc.


Šlo vám někdy při výcviku nebo v samotném souboji o život? Byl jste už někdy zraněn?


Za sebe musím zaklepat, že se mi větší úrazy vyhnuly. Je to dáno našimi nároky na bezpečnost výcviku a bezpečnost a funkčnost zbroje v bitvách a při vystoupeních. Jinak ze začátku výcviku dost trpí celé tělo, protože si musí zvykat na spoustu pohybů, které do té doby člověk nikdy nevykonával. No a pak asi nejvíce ruce, které chytají většinu ran po špatně provedených krytech. Ale má to i pozitivní stránku - člověk tam příště ty ruce dá dobře, aby opět nedostal.

Kdy pro vás vlastně začíná sezóna, kdy končí?


Sezona nám začíná už v březnu a končí v září. Po celou dobu, ale hlavně v čase prázdnin, máme skoro každý víkend nějaké vystoupení nebo bitvu. Do toho připočítejte rodiny, zaměstnání, školu nebo jiné koníčky a zjistíte, že času moc nezbývá. Ale člověk tím musí žít, bez toho to nejde.

Co na to vaše harcování říká rodina?


Rodina je mi v tomto velikánskou oporou, bez níž by to nešlo dělat. Ostatně jezdíme na akce všichni. Moje žena Olga dokonce jako aktivní střelec z kuše či markytánka. Až dorostou kluci Aleš a Matýsek tak je čekám ve své družině!


Vážně si myslíš, že synové půjdou v tvých stopách a budou z nich rytíři?


Alešovi je šest a zatím ho to baví, Matýsek je ještě malý. Uvidíme, co s nimi provede puberta. Jinak je to jejich úděl – jsou to pokračovatelé rodu.

Aleš Machovec se narodil v roce 1977 v Třebíči. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební. V současné době je zaměstnancem justiční stráže. Se ženou Olgou, která je také členkou Společenstva Libertas má dva syny, Aleše a Matyáše. „Rytířem“ je od roku 1999.