Tamní rozpadající se zámek na tři dny ožil ze zakletí soudních sporů společenským životem. Návštěvníci mohli na nádvořích sledovat výstavu prací kovářů z Česka, Německa, Rakouska i Slovenska, kování koní či mistry kováře přímo u kovadlin a výhní. Dnes bylo součástí Brtnických kovadlin i vystoupení folklorních souborů.

Na páteční seminář a dnes i na výstavu zavítal do Brtnice z Rakouska i kosmopolitní „papež" kovářů Alfred Habermann, který má na Vysočině své kořeny. S vystavenými pracemi byl spokojen. „Je vidět, že kovařina není jen to hrubé černé řemeslo. I tady jsou důkazy, že kováři dokážou udělat ty šperky do architektury," řekl.

K zámku, jak říká, má srdeční vztah. Se synem majitelů zámku z rodu Collaltů chodil do školy. Sedmasedmdesátiletý Habermann pochází z dynastie kovářů. „Třeba můj děd Anton Habermann dostal za uměleckou kovařinu ocenění už za císaře pána," uvedl. Další předkové založili Třinecké železárny. Všechny jeho, ale i bratrovy děti se drží řemesla.

„Stát se kovářem, bylo mé životní krédo, protože jsem to viděl doma. Nemohl jsem se dočkat, až vyjdu ze školy a dostanu zástěru a kladivo. Toužil jsem, abych se dostal na určitou úroveň, a tak jsem studoval ve světě," popsal. Absolvoval třeba v Benátkách, kde nyní vyučuje a kde teď na náměstí stojí jeho „papežská" busta, ale také v třeba Německu. Výuce kovářů v různých koncích světa věnoval řadu let svého života a na výstavách poznává v jejich díle punc své dílny. Loni dlouhodobě pobýval v Japonsku a v Americe. Své kurzy má mimo jiné i na českém Helfštýně.

Alfred Habermann žije v Rakousku, ale svůj domov, jak říká, má všude tam, kde jsou dobří lidé. „Jsem totální kosmopolita," konstatoval. Přehnaný nacionalismus podle něj není zdravý, ale každý národ by si měl zachovat svůj folklor, svoji kulturu.

Do Brtnice se letos sjelo na 200 kovářů a stejně tolik jejich pomocníků. Pořadatelé se společenskou akcí snaží už šestým rokem upozornit na zoufalý stav památky. Po listopadu 1989 zámek získalo Stavební bytové družstvo Svébyt Praha, jehož následovníci se ocitli v konkurzu. Poslední soudní spor je veden mezi družstvem Svébyt a nadací Svébyt. Odvolání je u krajského soudu v Brně.