Akce se koná k poctě člověku, jenž vtiskl jaroměřickému zámku barokní podobu, která se dochovala dodnes. Čtyřdenní setkání odborníků a hudebníků je určeno veřejnosti.

Jaký byl hrabě Questenberg člověk? Rozhodně patřil k mála osvíceným velmožům své doby. Byl milovníkem hudby, divadla, měl rád život a dokázal si jej užít.

„Jeho první žena Marie Antonie, byla velice rozmařilá. Dokázala utratit tolik peněz, že hraběti hrozily exekuce. Nakonec se musel s věřiteli domluvit na splátkovém kalendáři. Z tohoto vztahu se narodili tři synové a tři dcery. Dospělosti se však dožily pouze dvě dívky, které zemřely mladé a bezdětné. Z druhého manželství žádné potomky neměl," řekla Jana Petrová z jaroměřického zámku.

Za svého pobytu ve Francii se Jan Adam naučil hrát tak dobře na loutnu, že vystupoval i veřejně. Když na začátku 18. století začal s přestavbou zámku, nechyběl v jeho plánech taneční sál i zámecké divadlo. Říčkou Rokytnou se za jeho dob plavily gondoly, podobně jako v italských Benátkách. Miloval hudbu a poddané si do služby na zámek vybíral pouze z těch hudebně nadaných.

Díky jeho velké lásce se malé městečko na Vysočině může pyšnit první česky psanou operou, kterou na příkaz svého pána složil původně páže, později dirigent a skladatel František Antonín Míča. I o něm a jeho díle se bude v Jaroměřicích mluvit. Muzikoložka Jana Perutková z Masarykovy univerzity v Brně objevila v archivech celou řadu zajímavostí o muži, z jehož díla se zachovaly jen střípky. Jan Adam z Questenberga byl i průkopníkem trempingu a kempování.

„Po tom, co jej druhá žena přesvědčila o tom, že by svůj majetek měl odkázat potomkům jejího rodu, tedy Kounicům se odstěhoval ze zámku. Na protest si nechal ve Vídni vyrobit pohodlný zahradní domek, v němž strávil poslední měsíce svého života," dodala Jana Petrová.

Kromě překrásného barokního zámku a opery, jejíž část odvezli na konci II. světové války ruští vojáci, zbylo po Janu Adamovi z Questenberga pramálo. Několik jeho portrétů a plány přestavby průčelí zámku s jeho vlastnoručním přípisem.

Pocta Janu Adamovi z Questenberga

Čtvrtek 10. května
19 hodin – zámek, Sál předků
koncert současníků Františka Antonína Míči
Pátek 11. května
10 hodin – zámek, Sál předků
přednáška o osobnosti J. A. Questenberga
13 hodin – Muzeum Otokara Březiny
slavnostní sázení stromů
15 hodin – zámek, salla terrena
vernisáž výstavy spojená s křtem knihy Jany Perutkové František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga
19 hodin – Sál předků, zámek
koncert Slavné jméno Adamovo
Sobota 12. května
od 10 do 12 hodin – zámek, salla terrena
muzikologická konference Horizonty hraběte Questenberga
od 14 do 16 hodin – zámek, salla terrena,
muzikologická konference Opera v Jaroměřicích a její kontexty
18 hodin – chrám svaté Markéty
koncert Katedrálního pěveckého sboru Cecílie z maďarského Vácu
Neděle 13. května
11 hodin – chrám svaté Markéty
zádušní mše za Jana Adama Questenberga

Program je přístupný veřejnosti, na koncerty je vstupné dobrovolné.