VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fenomén Míča – Barokní skladatel opředený tajemstvím

Jaroměřice nad Rokytnou /ROZHOVOR/ - Letos uplyne 260. let od úmrtí Jana Adama z Questenberga. Majitele jaroměřického panství, který svou zálibou v hudbě učinil ve své době z malého městečka kulturní centrum a zařídil mu v hudební oblasti prvenství, které provází Jaroměřice nad Rokytnou dodnes.

8.5.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Michaela Hasíková

Na jeho popud složil František Antonín Míča první česky psanou operu O původu Jaroměřic. Právě Míčova osoba zůstává dodnes zahalena tajemství. Poodhalit něco z jeho života a uvést na pravou míru některé známé skutečnosti se ve své knize snaží muzikoložka Jana Perutková z brněnské Masarykovy univerzity.

V čem spatřujete význam jaroměřické zámecké hudební kultury za Jana Adama Questenberga?

Hudba měla pro hraběte Questenberga zcela mimořádný význam. Zásadním způsobem přispěl k tomu, že se Morava stala v první polovině 18. století velmi důležitým centrem provozování oper a oratorií. To jej řadí bez nadsázky k evropské aristokratické elitě. Jeho význam zdaleka není jen lokální, neboť nejen získával hudebniny z celé Evropy, ale také je zprostředkovával svým šlechtickým přátelům a různým umělcům. Má tak nesporně velký význam pro dějiny italské barokní opery ve střední Evropě.

Jeho kapelníkem a skladatelem byl František Míča. Setkáváme se s různými variantami jeho křestního jména, František Václav anebo František Antonín. Různí se také uváděná data i místa narození. Jak to tedy ve skutečnosti je?

Dříve byl tento skladatel uváděn jako František Václav Míča. Podle mých nejnovějších výzkumů z roku 2010 se ale ve skutečnosti jmenoval František Antonín a byl pokřtěn 2. září 1696 v Náměšti nad Oslavou, kde jeho otec Mikuláš krátce působil jako varhaník. Starší údaj uvádějící křestní jména František Václav a datum narození září 1694 v Třebíči je tedy mylný. Dítě pojmenované František Václav se sice v Třebíči v roce 1694 manželům Míčovým opravdu narodilo, ale s největší pravděpodobností zemřelo ještě v kojeneckém věku, a tak rodiče v roce 1696 dali svému dalšímu synovi opět jméno František. V náměšťské matrice je tedy skutečně zapsán jako František Antonín. Tak se také ostatně celý život podepisoval a byl tak rovněž uváděn na titulních listech svých kompozic.

Co z Míčových děl se vlastně do dnešní doby dochovalo?

Z jeho tvorby mám dochováno šest hudebně dramatických kompozic, ačkoliv jich ve skutečnosti napsal mnohem více. Jsou zkomponovány v tzv. galantním stylu, jenž se vyznačoval zejména důrazem na melodickou zpěvnost. Jedná se o čtyři gratulační nebo také holdovací skladby – ve své době nazývané serenaty – komponované k narozeninám a jmeninám hraběte Questenberga a jeho choti Marie Antonie. Dále je to jedno tzv. sepolkro, tj. kratší oratorium provozované před Velikonocemi v kostele. A konečně máme dochovánu podstatnou část opery L'origine di Jaromeriz in Moravia (O původu Jaroměřic na Moravě), jež vešla ve všeobecnou známost jako vůbec první opera, která byla přeložena do češtiny a v tomto jazyce také na zámecké scéně v Jaroměřicích provedena. Ve své tvorbě Míča využil především vlivy italské opery. Hlavním inspiračním zdrojem mu přitom byla díla, na jejichž uvádění se jako kapelník a také jako vynikající tenorista podílel. Jeho hudba je pro dnešní hudebníky překvapivá nejen svým půvabem, ale i technickou obtížností – a překvapení je to o to větší, že tyto skladby v Questenbergově a Míčově době zpívali jaroměřičtí poddaní. Dnes si jejich vysokou interpretační úroveň stěží dovedeme představit.

Kde se Míčovy kompozice nyní nacházejí?

Pouze jedno dílo – serenata Slavné jméno Adamovo – je dochováno na území České republiky, a to v pražské Národní knihovně. Ostatní díla jsou uložena ve vídeňských knihovnách a archivech a rovněž v Berlíně. V novodobých edicích vyšel z Míčovy tvorby jen zlomek, což bych chtěla postupně napravit a vydat jeho kompozice v odborně fundovaných edicích, aby byl notový materiál přístupný širší veřejnosti. Takovou „první vlaštovkou" je Míčova serenata nazvaná Obtížná námaha tří velikánů (originální název díla je latinský - Operosa terni colossi moles).

Mají Míčovy skladby nebo Questenbergovy snahy v oblasti hudby co říci dnešku?

Určitě. Hudební život na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou za hraběte Questenberga je velice důležitou součástí naší bohaté hudební historie. Ve své době byl jedinečným fenoménem, a to – nebojím se říci - evropského významu. Současně byl ovšem hrabě velkým podporovatelem - prvním svého druhu v té době! - českého jazyka. A to proto, aby hudbě, kterou nechal v Jaroměřicích uvádět, rozuměli i jaroměřičtí občané. Řadu svých poddaných nechal hrabě vyškolit v hudbě na své útraty a oni pak odváděli skvělé výkony na jevišti jaroměřického zámeckého divadla, a to včetně jeho dvorního kapelníka a skladatele Františka Antonína Míči, jehož kompozice jsou půvabným plodem Questenbergových snah. Takže: vhodné skloubení „internacionálního" a „národního", investice do vzdělání… nepřipomíná Vám to aktuální a palčivé problémy dneška?

Autor: Lenka Novotná

8.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Je odvoleno! Sčítají se hlasy. Výsledky budou známy v podvečer

Ilustrační foto

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Voliči přicházeli odevzdat hlas i v posledních chvílích

Stařeč - Zájem voličů je patrný i ve Starči na Třebíčsku. Účast přesahuje 60 procent.

V Třebíči zájem o volby trvá

Třebíč - Slušná volební účast v Třebíči trvá i druhý den parlamentních voleb.

OBRAZEM: Zahrádkáři pořádají velkou jubilejní výstavu

Třebíč - Co se letos urodilo, putovalo na výstavu. Zahrádkáři v Třebíči pořádají jubilejní třicátou oblastní výstavu ovoce, zeleniny, bonsají a léčivých rostlin.

Volby ve Vladislavi: I občanský průkaz už jsme po rozpečetění urny našli

Vladislav – V městysi Vladislav za první hodinu parlamentních voleb přišlo volit skoro 10 procent ze 756 oprávněných voličů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení