A právě nově otevřená expozice přilákala stovky lidí, nejen pamětníků. „Ani jsme nečekali takový zájem ze strany veřejnosti. Musím říct, že nás to mile překvapilo,“ uvedl starosta Předína Arnošt Urbánek.

Muzeum v prostorách tamního kulturního domu připomíná zašlou slávu řemesla, které lidem z Předína pomohlo přežít. „Neúrodná a kamenitá pole stačila jen na nejnutnější obživu. V předminulém století se z vesnice spousta lidí odstěhovala, právě proto, že se nemohla uživit a jen málokdo se vracel. Zlom nastal v roce 1872, kdy se z Vídně vrátil Jan Šilhavý, který spolu se dvěma tovaryši zřídil v Předíně první dílnu na výrobu perleťových knoflíků,“ upřesnil starosta Urban.

Jeho nápad spustil doslova lavinu, která se na více jak sto let stala nedílnou součástí Předína. A i když pravou perleť, ze které se knoflíky původně vyráběly v pozdější době nahradila umělá hmota knoflíky k Předínu neodmyslitelně patří. S myšlenkou připomenout si slavnou perleťářskou a knoflíkářskou tradici přišel před lety heraldik Jan Tejkal.

Jeho nápad zakomponovat knoflík na obecní znak a prapor přijali obyvatelé Předína s povděkem a právě tento návrh získal v anketě nejvíce hlasů. Následovala výzva místním obyvatelům, s žádostí o záchranu pozůstatků po perleťářské výrobě v místních chalupách. „Moc se nám jich neozvalo, ale vzešli z toho tři nadšenci, kteří začali s muzeem pomáhat.

Obcházeli jsme chalupy, o kterých jsme věděli, že v nich byly dílny,“ řekla místostarostka Miluše Pospíšilová. „Lví podíl na vzniku malého muzea má bezesporu Miroslav Sedláček, který nejen, že získal čamrdářské stroje a příslušenství, ale celou expozici ve spolupráci s Miluší Pospíšilovou a Janem Mikundou zrealizoval,“ dodal starosta.

Zašlou slávu mistrů knoflíkářů v Předně, jejich řemeslnou zručnost a tradici perleťářství tak do budoucna bude připomínat už jen tamní muzeum, sedm zlatých knoflíků na znaku a pět na praporu obce.