Budou mít možnost podívat se do starých známých míst, ovšem míst, která nyní budou sloužit úplně jinému účelu. Stroje a pletačky zmizely, zato zde pět divadelních souborů odehraje celkem sedm inscenací, které doprovodí řada dalších kulturních akcí. FabrFest organizuje třebíčský divadelní soubor Ampulka, jehož principál a hlavním koordinátor festivalu Michal Lukáč Deníku popsal, na co se mohou návštěvníci těšit.

FabrFest tedy není klasický divadelní festival. Budou se na něm prezentovat i jiná, nedivadelní uskupení.

To je pravda. Festival nebude jen čistě prezentace Ampulky, a tedy pouze divadla, ale i řady dalších spolků, které v Třebíči působí. FabrFest má podtitul Kulturní festival v nekulturním prostředí. Zkusím to vysvětlit. Nechci paušalizovat, ale dnes skoro každý sedí u televize, na kulturu jako takovou nemá moc čas nebo chuť, takže jsme se rozhodli lidi na nějakou kulturní akci vytáhnout. Nechtěli jsme je ale vytáhnout do divadla, ale do nějakého netradičního prostředí. Právě hala bývalého Elitexu či později Unipletu, kde pracovala řada Třebíčáků, je pro to jako stvořená. Ti lidé si řeknou: „Saprlot, divadlo jo, ale tohle je nějak jiný." Na tohle se pak začaly nabalovat další a další věci, protože jsme zjistili, že 
v Třebíči je spousta aktivních amatérů, kteří se zabývají kulturou a uměním. A tak jsme se rozhodli, že tam bude výstava fotek Jiřího Fialy, 
k tomu přibudou performance Stanislava F. Müllera, který maluje například bagrem a jinou těžkou technikou… 
FabrFest je tedy v podstatě divadelní nedivadelní festival, kde bude spousta doprovodných programů tak, aby se divák, který přijde na divadelní inscenaci, mohl bavit i jinak mezi jednotlivými představeními.

Na své si prý přijdou i děti.

Ano, pro ty tam bude doprovodný program. Za snížené rodinné vstupné budou moci přijít rodiče i s dětmi, které budou moci zhlédnout dvě pohádky v podání našeho divadelního souboru, pak 
pro ně bude připraven skákací hrad, trampolíny, soutěže 
o dárky. Nebude chybět ani malování na sklo, na textil a řada dalších věcí tak, aby rodiče mohli nechat děti hrát si a bavit se a sami měli možnost podívat se třeba na vernisáž či zhlédnout filmové dokumenty nebo se zúčastnit jiných akcí, které budou probíhat zároveň s dětským programem.

FabrFest je sice multižánrový festival, přesto v něm divadlo převládá. Navazuje na nějaké předchozí třebíčské akce, třeba Divadelní Třebíč?

Já bych si přál, aby za nějaký čas, až se celá akce vybrousí, navazovala na velkou divadelní tradici, která zde v Třebíči vždycky byla. S ní zde byla i Divadelní Třebíč, která měla své příznivce i odpůrce. Ale divadlo jako takové sem patří a je potřeba, aby zde bylo. Mně osobně je jedno, jestli bude někdo říkat, že FabrFest navazuje na Divadelní Třebíč, anebo že tím vzniká úplně nová věc. Důležité je, aby lidé dostali možnost přijít se na divadlo podívat.

Jak jste oslovili vystupující? Když jste jim řekli, že budou vystupovat ve fabrice, muselo jim to připadat trochu zvláštní.

Jako první jsme kontaktovali divadelní soubor Mimochodem z Ledče nad Sázavou, se kterým se známe z festivalu ve Slavičíně. Líbilo se nám, jak divadlo dělají a jak hrají, 
a protože jsme tam spolu strávili docela dlouhý čas, mohli jsme se s jeho členy dobře poznat. Jim se myšlenka uspořádat FabrFest velmi líbila, moc nám fandí, a tak nám slíbili, že přijedou. Pak už to šlo ráz na ráz. Oslovili jsme divadelní soubory z Opatova, Stonařova, Brtnice a pak hudební skupiny, výtvarníky, další sdružení… Všem se ta myšlenka uspořádat festival v tovární hale zamlouvala.

Nebude problém, že se hraje 
v tovární hale? Je to přece jen obrovský prostor s možnými akustickými potížemi, může tam být i zima…

Ano, prostor je opravdu velký, měří 91x45 metrů. To 
s sebou přináší spoustu technických věcí, které je potřeba vyřešit. V té hale nezůstalo vůbec nic kromě obvodových zdí a střechy, která je na několika místech navíc děravá. Takže jednou z prvních věcí, které jsme museli udělat, bylo tato místa zmapovat, abychom pod ně neposadili diváky. Pak se muselo zařídit úplně všechno. Dokonce i veřejné osvětlení, protože ani to uvnitř není. Následně to samozřejmě bylo nasvětlení jeviště, ozvučení, protože takový prostor se nedá hlasivkami umluvit… Udělali jsme ale opravdu vše pro to, aby diváci dobře viděli, dobře slyšeli a mohli si představení užít. Nechme se tedy překvapit, jestli se nám to opravdu povedlo.

MILAN KRČMÁŘ