Na přelomu 18. a 19. století ale docházelo k poklesu výroby piva a v roce 1884 byla jeho činnost ukončena. Po znárodnění se do pivovarských budov nastěhovala strojní a traktorová stanice a od konce 50. let 20. století v objektech hospodařilo místní JZD. V té době proběhly velmi necitlivé adaptace budov.

I když se pivovarnické zařízení již prakticky nedochovalo, památkářům se podařilo lokalizovat bývalé části technologie provozu: máčírnu, sladovnu, hvozdy, varnu, chladicí štoky, spilku i sklepy. V objektu se zachovaly i drobné relikty technologie, jako je například pozůstatek korečkového výtahu či ocelové záklopy párníku a dymníku. „Za pozornost mimo jiné stojí i dobře zachované krovy, opomenout nelze ani hodnotné staré sklepy zakle-nuté valenými klenbami," upozornila ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Martina Indrová.

Na jednom z pilířů v bývalé spilce se také nachází cenný česky psaný nápis z roku 1644 vztahující se k přestavbě pivovaru.

„Kompozičně ucelený areál bývalého pivovaru je hodnotným dokladem a ukázkou architektonické podoby velkého venkovského vrchnostenského pivovaru," konstatovala ředitel-ka Indrová.

Celkem bylo v roce 2016 v Kraji Vysočina vyhlášeno osm kulturních památek, mezi jinými i dvoupatrová budova vrchnostenské sýpky v Brtnici.