To, co se z laviček na Karlově náměstí ozývalo, bylo nemastné neslané plácání do dlaní, a to jen několika diváků.

Místa k sezení přitom rozhodně nezela prázdnotou. Pravda, festival přilákal hlavně střední a starší generaci či rodiny s dětmi, ale tu a tam probleskly i tváře lidí, stojících na prahu dospělosti. Ti se však většinou nezdrželi dlouho.

Mnohem větší přízni se očividně těšila tradiční bramborová polévka, přichystaná třebíčskou radnicí. Ještě před 15. hodinou, kdy se začala podávat, se u stánku s talířky a lžícemi vytvořil špalír a mlsně nasával vůni bramboračky. "Ještě by se měla podávat slivovice," nechal se slyšet pán nevalného vzhledu a vůně, který dorazil s několika stejně vyhlížejícími kamarády. A za moment už se nalévalo a jedlo. Mnozí se polévkou alespoň zahřáli, i když podzimní slunce se taky snažilo, to mu nelze upřít. A jak jeho hřejivá síla slábla, začali se diváci pomaloučku vytrácet. Do úplného závěru, kdy měli účinkující společně vytvořit hada, brázdícího si cestu náměstím, jich vydrželo jen pár.

"Ti lidé jsou hrozní, proč netleskají? Vůbec se nedivím, že žádný had nebyl," řekla Soňa Šťastná z Prahy hned poté, co byl závěrečný kousek tanečního programu zrušen. Úplným propadákem byl podvečerní koncert rockové skupiny Silage z Moravského Krumlova. Jak zhodnotil smutný pohled na téměř prázdné Karlovo náměstí sympatický zpěvák, hrála hrstce pozůstalých. Lidi prostě nepřišli. Přesto zimou prokřehlí hudebníci zahráli řadu písniček s anglickými texty a víc než neobvyklými názvy - místo slov to byla pořadová čísla. A čtyřčlenné kapele k hojnějšímu publiku nepomohl ani fakt, že je objevem Vysočiny, že hrála dobře a zpěvákův hlas se poslouchat dal a hlavně v nižších polohách zněl příjemně.