Třebíčští hokejisté mají za sebou takřka tři týdny přípravy na nový ročník Chance ligy. Jaký byl návrat pro forvarda bílých hvězd Michala Vodného? „Z mého pohledu o trochu těžší než normálně, protože jsem se zotavoval po operaci, po které jsme poctivě nic nedělal, a tak bylo těch čtrnáct dní krušnějších,“ směje se.

Čím si vlastně musel projít? „Měl jsem rozlámané prsty, drátovali mi to. No, byla to taková klasika, při posledním zápase základní části, jak jinak,“ pokrčil rameny a poukázal na osmý březen, kdy přišel k úrazu v Kolíně, a poté si už ve zbytku sezony nezahrál.

Nicméně teď už by měl být v plné síle. „Chvíli to trvá, než se to tělo vzpamatuje, ale teď už to je dobré,“ nebojí se fyzicky náročných tréninků, které budou postupně jistě přicházet.

Pod novým koučem Pokorným si jeho tým zvyká i na tréninky na ledě. Do Brna se jezdí v úterý a ve čtvrtek. „To je asi největší změna oproti normální přípravě. I pro mě osobně premiéra, že se chodí na led v téhle fázi,“ reaguje Vodný.

Trenér Třebíče Kamil Pokorný.
Pokorný je za posily rád. Když ukáží kvalitu, mohou atakovat extraligu, myslí si

Příjemné zpestření, ovšem jak sám třebíčský útočník přiznal, o lehké jednotky nejde. „Nabírá se tam hlavně kondice. Na herní věci bude ještě dost času. Ale pro mě osobně je lepší bruslit než běhat, za to jsme rád. A ten první trénink byl udělaný stylem, abychom si na to zase trochu zvykli a nic si neurvali. Předpokládám, že se to teprve rozjíždí,“ pousmál se Michal Vodný, tušící těžší a těžší dávky.

Jak sám přiznal, v třebíčské kabině to funguje opět velmi dobře, což je základ. „Jádro tam zůstalo více méně stejné, odešlo jen pár lidí, a podle toho, jak se letní příprava rozbíhá, to bude dobré. Je tam pořád stejná sranda,“ je rád nejstarší hráč týmu, který se těší i na soustředění v Rouchovanech. A to hned dvojnásobně. „Za těch pár sezon, co tu jsem, tady ještě soustředění nebylo. Bude to dobré. I když sám nevím, jak to budu mít, protože manželku čeká zrovna v průběhu soustředění porod, takže možná tam s klukama pojedu, a pak budu muset zase odjet, a pak se tam vrátím, aby se to oslavilo,“ směje se. „Ale to nechci ještě předbíhat,“ doplňuje devětadvacetiletý Michal Vodný, který už má syna. „Co bude to druhé, to si necháváme pro sebe, to neprozrazujeme,“ uzavírá brzy dvojnásobný otec.