Jenže v týmu Královských Lvů mu vypršela smlouva a kvůli tahanicím kolem extraligové licence mu nová nabídnuta nebyla. I díky tomu byl v posledních dnech k vidění na trénincích s A-týmem Horácké Slavie.

Jak se to seběhlo, že jste se objevil v Třebíči?

Manželka chodí v Pardubicích do práce, tak jsem si řekl, že si s dětmi uděláme prázdniny. Spojil jsem to s dovolením vedení a trenérů s trénováním s klukama.

Vzpomenete si, kdy jste předtím stál na třebíčském ledě naposledy?

Ty brďo. (směje se) Kdy to bylo? Rok devadesát sedm?

Ještě o rok později…

Každopádně mám jen ty nejlepší vzpomínky.

V kabině jste se teď sešel s hráči jako Rostislav Malena nebo Roman Erat, který s Horáckou Slavií také trénuje. Musí být příjemné vidět se se starými známými…

Pro mě je to zatím velká pohoda. V kabině některé kluky znám, navíc i po městě potkávám lidi, které jsem neviděl spoustu let, protože se tu poslední dobou moc nevyskytuji. A když už, tak jenom na otočku, třeba na víkend a to mám jasný program. Teď je to jiné a mám se tu hezky.

Když třebíčští fanoušci uslyšeli o tom, že s týmem trénuje Michal Mikeska, rozzářily se jim oči a už vás viděli v třebíčském dresu…

(směje se) Tohle zatím není na pořadu dne. Já jsem řekl, že bych rád něco o své budoucnosti věděl na konci srpna, začátkem září. Třebíč má za sebou výbornou sezonu, mají dobrý mančaft, ale jak říkám, pro mě to zatím není na pořadu dne.

Vypadá to, že přípravu zatím máte pestrou. Jak moc vám ji letos naboural fakt, že se do Hradce stěhovala extraliga z Českých Budějovic?

Já jsem měl v Hradci smlouvu do konce sezony a žádnou další jsem neměl. Takže mě to určitě žádné plány nenabouralo. Sice jsem byl s Hradcem ústně domluvený, že tam budu pokračovat, když nebude nic zajímavějšího, což jsem ani nehledal. Pak ale přišly čachry s licencemi a najednou tam jsou Budějovice, čímž pro mě tato štace padá. Budu muset hledat něco jiného.

Už máte nějakou představu?

Hráčova představa je vždy krásná, ale bohužel se moc nesnoubí s realitou. (smích) Zatím se hráčský trh moc nehýbe, navíc tady v Čechách už je to docela uzavřené. Teď jsem měl na stole jednu nabídku ze druhé ruské ligy, docela lákavou. Ale to by znamenalo být osm měsíců bez rodiny a to se mi nechtělo.

Zahraničí proto nepřipadá v úvahu?

Zahraničí jo, ale něco lepšího. Německo, nebo možná Itálie, kde to je přece jenom pro rodinu celkem dobré. Když je rodina v Rusku, tak já jsem z měsíce stejně čtrnáct dní úplně pryč, někde na zápasech venku. Rodina je pak zavřená doma a čeká, až já přijedu. Nechci je do této situace dostávat.

Zatím možnost působení v Třebíči vylučujete, dokážete si to představit alespoň do budoucna?

Určitě dovedu. Už loni jsme se bavili o této možnosti, ale já žiju v Pardubicích, což je pro mě dvě hodiny cesty autem. Měl bych to dojíždění z ruky. Potom tady na trenéry, se kterými se znám, zkoušet, aby mi dali volno, že přijedu až zítra… To by nebylo férové vůči ostatním hráčům. Bylo moc věcí, které by byly krásné, byly by fajn i já bych si to hrozně přál, ale v té dané době to prostě nevyšlo. Uvidíme, co bude letos, nebo potom dál. To nebudeme předjímat.

Do kdy tedy máte v plánu s Horáckou Slavií trénovat?

Zrovna jsme se bavili o tom, že ve středu tu budu poslední den (rozhovor pořízen v úterý pozn. red.). Potom odjedu do Pardubic, kde jsem domluvený s jedním kamarádem, že se tam budu chvíli plácat s juniory. Uvidíme, jak se pak všechno bude vyvíjet dál.