Rolinek: Repliku dresu si pověsím na zeď

„Náhoda, prostě se to ke mně odráželo,“ tvrdí bez hnutí brvou hráč pardubického Moelleru, který od nové sezony bude oblékat dres ruského Magnitogorska.
Na šampionátu v Québeku patřil mezi nejlépe hodnocené hokejisty českého výběru, přehnaným sebevědomím ale 28letý hráč ze žďárské hokejové líhně rozhodně netrpí.

Jaký jste měl program po pátečním příletu z Kanady?
Byl jsem doma ve Žďáře na pouti, užíval jsem si s rodinou. Hlavně dcerka Deniska měla radost, že se táta konečně vrátil, malej z toho ještě nemá rozum. A v neděli jsme se vrátili do Pardubic.

Sledoval jste závěrečné zápasy šampionátu?
Nesledoval, jen jsem si vždycky druhý den přečetl výsledky. Ne, že bych to sledovat nechtěl, ale ani mě to nějak nenapadlo. Od hokeje jsem úplně vypnul. Ale všichni mi říkali, jaký se hrál ve finále skvělý hokej.

Vyprchal už z vás smutek a zklamání z vyřazení se Švédskem ve čtvrtfinále?
Občas na to myslím. Samozřejmě to bolí, měli jsme skvělý tým. Ve městě mě zastavují lidé a říkají, jak jsme hráli dobře. Bohužel ten zlomový zápas dopadl takhle.

V duelu s Itálií jste nastoupili v retro dresech. Originály šly do dražby, vy jste měli slíbené repliky. Už ji máte?
Repliku jsme dostali hned v Kanadě. Hned jsem ji sbalil do báglu, aby mi dres nikdo nevzal. (smích) Jen je škoda, že není úplně věrně podle skutečnosti.Ale určitě si ho pověsím někam na zeď.

Podle statistik jste byl nejvytíženějším útočníkem týmu z české extraligy.
Dostal jsem od pana Hadamczika hodně důvěry. Až mě to překvapilo, moje situace se vyvinula dobře. Kdyby jeli třeba dva tři další hráči z NHL, tak bych na šampionátu vůbec nebyl. Hlavně jsem chtěl být na soupisce a nečekat na tribuně, jestli budu nakonec dopsán.

Na ledě jste sršel energií. Fanoušci oceňovali, že jste nevypustil žádný souboj…
To přece vůbec nejde polevit, na tribuně čekali na svoji šanci další hráči.

Televizní komentátoři Záruba s Hostákem oceňovali vaši hru do těla. Kde se to vás při vaší výšce 177 centimetrů bere?
Nevím, jak na to mám odpovědět. Asi je to ve mně. Nemám v popisu práce mazlit se s pukem. Čtvrtá pětka je na ledě hlavně kvůli černé práci.

Jenže vy jste se pak dostal až do druhé lajny k Tomáši Plekancovi a Aleši Kotalíkovi, borcům ostříleným zápasy v NHL. Jak se vám s nimi hrálo?
Dobře. Rozdělili jsme si úkoly, kluci hned věděli, co a jak, kam si dáme puk a podobně. Ale výborná souhra byla i s dalšími spoluhráči.

Dal jste i dva góly. Jeden Bělorusku bruslí, druhý ve čtvrtfinále Švédům. Vaši bývalí spoluhráči z fotbalu si dělají srandu, že jste dal gól Bělorusům bruslí díky tomu, co vás kdysi naučili.
(smích) No hezky mě to trefilo do brusle.

Vy osobně jste měl solidní sezonu, ale vašim týmům se nedařilo. Pardubice nepostoupily do play off, reprezentace na MS zase vypadla ve čtvrtfinále.
V Pardubicích už jsme skupinu play out dohrávali jen z povinnosti. Byla to hlavně šance pro mladé ukázat se. Ale v reprezentaci to bylo lepší, třeba na turnaji Euro Hockey Tour v Liberci. Druhé místo poslední dobou nebylo zvykem.

Letos jste byl s 23 zápasy nejvytíženějším reprezentačním útočníkem. A taky zároveň nejproduktivnějším článkem reprezentace. To je solidní vizitka…
Náhoda!

To chcete říct, že vašich deset reprezentačních gólů a devět nahrávek byla náhoda?
No něco se ke mně občas odrazilo.

Sezona byla dlouhá, hokeje musíte mít plné zuby. Do kdy máte volno?
Teď mám v plánu tři týdny odpočívat. Příští týden poletíme s rodinou za sluníčkem k moři. Až pak se začnu připravovat na novou sezonu.

Volna jste si během posledních tří sezon moc neužil. Pokaždé jste si sezonu protáhl o start na šampionátu.
S dovolenou to poslední roky bylo opravdu horší a horší. Ale po přestupu do Ruska teď budou dovolené delší, příprava tam začíná později než u nás.

Na začátku dubna vyšlo najevo, že jste podepsal smlouvu s Magnitogorskem. Kdy tam odlétáte?
V půlce července.

Jak jste na tom s ruštinou? Budete se ji teď ve volnu učit?
Ruština už mě ve škole minula. Ale už mám slovník a azbuku už zvládám.