Na oba reprezentanty přijela zavzpomínat spousta hokejových osobností a nechyběla ani ta nejznámější. Například Jaromír Jágr, který Deníku ochotně poskytl rozhovor v pohodové náladě, tak, jak ho známe všichni.

Jaromíre, do poslední chvíle se nevědělo, jestli přijedete nebo ne. Co nakonec rozhodlo, že jste v Havlíčkově Brodě?
Já jsem vůbec nepřemýšlel o tom, jestli přijedu nebo ne. Já byl rozhodnutý hned. Tam šlo jen o to, aby se mi do té doby něco nestalo, protože jsem trénoval, nebo aby mi do toho něco nepřišlo. Naštěstí se nic nestalo a jsem moc rád, že tady mohu být, protože oba hráči si takový zápas zaslouží.

Vy jste s Josefem Vašíčkem hrál v reprezentaci, získali jste spolu ve Vídni titul mistra světa. Určitě máte společné zážitky. Vzpomenete si na nějaký?
Mimo to, že to byl výborný hokejista, tak to byl vynikající kluk. Těch zážitků je spousta. Ale já bych ani nemluvil o zážitku. Já si třeba vzpomenu, jak mi hodně pomohl na olympiádě ve Vancouveru.

V čem vám pomohl?
Já když jedu reprezentovat, tak se chci soustředit jen na ten turnaj, a o ty věci okolo se staral právě Pepa se svojí a mojí přítelkyní. Takže opravdu vynikající člověk, který neváhal kdykoliv pomoci.

Havlíčkův Brod jste coby hokejista navštívil poprvé. Jak na vás zdejší prostředí zapůsobilo?
Už ta cesta sem byla krásná. Já si nepamatuji, kdy jsem jel naposledy tolika vesničkami, to je moje prostředí. Tak bych chtěl jednou žít a umřít. Já nepotřebuji k životu nějaký ruch velkoměsta.

A jaký dojem na vás udělala Kotlina?
Máte tady vynikající zázemí. Je vidět, že město a sponzoři se ho snaží udržovat v té nejlepší kondici, co mohou. Je vidět, že si váží toho, že to je jejich.

Co jste říkal na složení týmu, ve kterém jste k tomuto zápasu nastoupil?
Mně to složení vyhovovalo, protože po dlouhé době jsem skoro nejmladší hráč. (smích) Ale je fantastický, že ty hráče ten hokej pořád baví. Hokej je jejich láska, tak se pořád udržují, protože hrát ho nezapomněli. Já hraji NHL, oni hokej už několik let nehrají a rozdíl v tom nevidím. Teď nevím, jestli to pro mě není smutný. (smích)

Sám jste říkal, že jste tady nejmladší, jak jste si to užíval?
Skoro nejmladší, protože jsem nesbíral puky. Měl jsem strach, aby na mně nebyla řada. (smích) Užil jsem si to náramně.

Musel jste novému zaměstnavateli hlásit tuto benefici?
Tak já hlavně doufám, že se to nedozví. (smích) Oni by to podle mě ani nikde nenašli. Jedině tak přes Google Havlickuv Brod. (smích a anglický přízvuk)

V první třetině jste nedal dvě šance a trenér Jan Suchý se k vám naklonil, co vám říkal?
Abych byl důraznější před brankou. Řekl jsem, že provedu. (smích)

V loňské sezoně jste nastupoval za Philadelphii a mnohé fanoušky zaskočilo, že jdete do Dallasu. Proč jste se tak rozhodl?
Po sezoně jsem byl přesvědčený, že zůstanu ve Philadelphii. Nakonec se situace s volnými hráči vyvinula úplně jinak, než si všichni mysleli, že dopadne. Vše se protahovalo i ohledně platových stropů. Mně se ozval Dallas a pro mě je nejdůležitější, abych měl pocit, že vás někde chtějí. O to je tam z mé strany větší tlak, abych naplnil jejich očekávání.

Taky se mluvilo, že byste
v Dallasu mohl být s Dominikem Haškem…
Já se mezi novináři pohybuji dlouho a vím, že co napíší, tak je z deseti procent pravdivý. (smích) Tím nechci zlehčovat vaši práci, ale prostě je to tak. Svoboda písma, svoboda mluvy je, takže si lidi mohou psát, co chtějí. Já tomu nedávám takový vliv jako ostatní.

Bude to vaše poslední sezona
v NHL?
Bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet tato sezona. Jestli bude stávka, nebo nebude, a jestli se mi bude dařit, nebo nebude. Pokud se mi bude dařit, tak bych ještě příští rok rád pokračoval a potom se už vrátil domů do Kladna.