„Po začátku sezony nám už asi nikdo nevěřil, že se zvedneme. O play off jsme ale bojovali skoro do posledního kola, bohužel to nevyšlo, takže se musíme soustředit na play out. Je potřeba do toho jít naplno a urvat body,“ říká odhodlaně centr druhého třebíčského útoku.


Začátek sezony vám utekl, ale porážky byly těsné. Čím to bylo?


V hodně zápasech jsme dostali góly až v závěru. Možná to bylo nekoncentrovaností… Nedovedu si to vysvětlit. Dokázali jsme uhrát těsné výsledky i s předními mančafty…


Váš trenér Kamil Pokorný jako jeden z důvodů uváděl i nezkušenost mladého kádru. Souhlasíte?


Určitě to taky hrálo roli. Hráli jsme snad s nejmladším mančaftem.


Když se ohlédnete zpátky, která bodová ztráta vás mrzí nejvíc?


Určitě to byl zápas s Kadaní (Třebíč prohospodařila čtyřbrankový náskok – pozn. aut.). I v Hradci Králové, kde jsme vedli 4:0 a nakonec jsme měli jen dva body. A taky zápas v Benátkách, kde jsme začali laxně.

V nadstavbové části jste se dostal na pozici nejproduktivnějšího hráče týmu (12+22). Napadlo vás před startem sezony, že byste byl v kanadském bodování takhle vysoko?


Tak to vůbec. Byl jsem rád za každý bod, že to dopadlo takhle, to je jen dobře. Určitě jsem za to šťastný, ale nemůžu se na to dívat, protože rohlíky stejně levnější nebudou. Teď jsou důležité body pro tým. Těch mých pár bodů bych vyměnil za to, abychom byli v play off.


Fanoušci na vás oceňují hlavně šikovné ruce a přehled ve hře. Jak se ale se svojí subtilní postavou vypořádáváte v osobních soubojích ?


Do soubojů moc nechodím. Je to nevýhoda, ale snažím se využívat jiné přednosti.Třeba chytrost, aby se hromotluci rozmázli o mantinel.


Většinu zápasů jste odehrál v lajně s Vilémem Burianem a Vladimírem Stejskalem. Vypadá to, že jste si spolu v útoku dvacetiletých „junáků“ na ledě sedli, ne?


Jsme asi jedna z nejmladších pětek, co tady hrávaly. Vilda je letec, hrajeme spolu od žáků, Stejsky nás dobře doplnil a lítá po pravém křídle. Snažíme se utahat starší hráče, co hrají proti nám.


Před startem skupiny o záchranu máte k dobru na předposlední Most sedm bodů. Bude to stačit?


Zní to hezky, ale kdyby jich bylo víc, nezlobili bychom se. Zkusíme se zachránit co nejdřív, abychom se netrápili do konce.


Mezi zápasy ale strávíte hodně času na cestách…


Budou to dlouhé štreky, Ostrava i Most jsou daleko. Snad nebudeme z autobusu moc rozkodrcaní. Ale to budou všichni, když zase budou jezdit k nám.


Zatímco vaši spoluhráči dostali od trenéra na víkend volno, vy jste si s Petrem Zahradníkem zahráli na střídavý start za Pardubice…


Za dva zápasy jsem odehrál jen osm střídání. Ale i tak jsem šťastný, je to cenná zkušenost. Snad to nebyla poslední šance si takhle zahrát.


V Třebíči jste pod velkým tlakem. Přišel jste i na jiné myšlenky?


Hrál jsem v uvolněné atmosféře, bylo to o něčem jiném. Nemusel jsem myslet na to, že když se nevyhraje, půjde se dolů.


Nebál jste se zranění? Třebíči byste pak chyběl ve skupině o záchranu.


S tím nemůžete jít do zápasu, jinak by to zranění určitě přišlo. Šli jsme do toho s tím, že si zkusíme extraligový hokej.


Jste domluvení na dalších startech?


Pan Kusý (generální manažer Pardubic – poz. red.) říkal, že by nás ještě chtěli využít. Jsme k dispozici Třebíči, budeme hrát play out, když se brzy zachráníme, možná si nás stáhnou. Ale nad tím teď nepřemýšlím.

Čtěte také: ANKETA: Udrží Horácká Slávia Třebíč první ligu?

Čtěte také: Play out: Třebíč zahájí boj o přežití