Loni v létě surfoval na plážích v Mexiku, letos si ale na atraktivní destinaci nechá zajít chuť. I kvůli prasečí chřipce. „Navíc je to daleko, chceme jet někam poblíž,“ vysvětluje svoji volbu.


Třikrát mimo hru


Teď si hlavně potřebuje vyčistit hlavu po své sedmé sezoně v zámořské NHL.


Důvod? „Tahle sezona pro mě byla taková divná. Měl jsem hrozně moc zranění. Když jsem se konečně vrátil na led a dostal se do tempa, tak se zase něco stalo,“ lituje.


Pravé křídlo Predators se na listině zraněných hráčů během sezony ocitlo celkem třikrát. A zmeškalo kvůli tomu jedenáct zápasů. Včetně šesti klíčových na konci základní části. Přesto se stal s 50 kanadskými body v 71 zápasech čtvrtým nejproduktivnějším hráčem týmu.


Ani na konci sezony jásat nemohl. Bojovat o Stanley Cup ani o medaili na mistrovství světa mu nebylo souzeno.


„Play off nám nevyšlo o tři body. Těšil jsem se, že když se nedostaneme do play off, že si zahraji aspoň na mistrovství světa. Ale bohužel…,“ vrací se ve vzpomínkách na konec března, kdy jej zranění v rozhodující fázi sezony vyřadilo ze hry.


A bylo i dost kuriózní. V duelu v Detroitu mu střela spoluhráče zlomila nohu nad kotníkem. „Dostal jsem to do místa, které jediné není kryté. Přímo na kost, kterou to přelomilo.“


Osudný puk vyslal obránce Predators Shea Weber. Přesně ten bek, který o měsíc později zářil na mistrovství světa. Ve Švýcarsku vyhrál kanadské bodování obránců, média jej zařadila do All Star týmu a direktoriát turnaje jej navíc vyhlásil nejlepším obráncem. „On věděl, že kdybych na turnaj jel, tak by tu cenu nevyhrál,“ směje se Erat.


Blbá nálada


Nepříjemný moment spolu ale neprobírali. „Po sezoně byla v kabině blbá nálada, během dvou tří dnů se všichni rozutekli, takže jsme si ani nestihli říct, že jede na mistrovství světa,“ tvrdí blonďatý útočník.


V posledních dvou sezonách zažil víc smutku než radosti. „Ale nedá se to srovnávat. Ta poslední byla divná právě kvůli zraněním, ta předchozí pocitově, protože nevyšlo ani play off Nashvillu ani mistrovství světa s reprezentací. Doufám, že příští rok už něco dovezu,“ věří skvělý bruslař, který má ve sbírce úspěchů titul juniorského mistra světa, stříbro ze šampionátu dospělých i bronz z olympiády.


Po zahojení zranění už se minulý týden zase vrátil ke sportování. „Začal jsem lehce trénovat a dostávat se do toho. Mám ještě dva tři měsíce, než začne v Americe kemp. Ale s klukama z Horácké Slavie trénovat nebudu. Když trénuji na ledě, tak většinou sám,“ prozradil svůj plán přípravy.