Rodák z Východních Čech, přesněji z Hronova, prošel mládežnickými výběry Liberce, pak zakotvil v Benátkách nad Jizerou, kde odehrál šest prvoligových sezon, na krátko si mezitím odskočil i do druholigového Vrchlabí, a nyní obléká dres Horácké Slavie Třebíč. „My už jsme byli s panem Novákem v kontaktu před touto sezonou, ale nedotáhli jsme to. Pak jsme si volali a jsem rád, že jsme se domluvili. Je to příjemná změna, jsem tady spokojený,“ říká útočník bílých hvězd, který tým momentálně svými brankami táhne.

Na začátku sezony vám to tam moc nepadalo, ve 26 zápasech jste zacílil jen čtyřikrát přesně. Čím to bylo?

Těžko říci. Sbíral jsem jen asistence. Asi až po narození prcka se to prolomilo. Na konci roku, 20. prosince, se nám narodila dcera Zoe.

Hodně týmu pomohl příchod nového trenéra?

Já si myslím, že to byla dobrá změna, nový impulz pro tým. Ono moc času na změnu ve hře nebylo, ty zápasy šly rychle po sobě, ale řekli jme si systémové věci, které bychom chtěli hrát, a dařilo se nám to plnit. A začalo se i dařit výsledkově. A když první zápasy člověk vyhraje, tak je to hned lepší. Podle mě teď máme i větší respekt k trenérovi.

A vy jste se probudil střelecky. Na začátku ledna jste dal sedm branek během pěti zápasů! Taková série určitě potěšila.

To určitě. Řekl bych, že by si nikdo nestěžoval, jsem rád, že to hodně pomohlo i týmu a byly u toho výhry a důležité body. Jen u toho zůstat.

Z jakých situací se nejčastěji prosazujete, hodně vám pomáhají přesilové hry, které týmu jdou?

Přesně tak. Většina gólů, co dám, je z předbrankového prostoru. Kluci to obstřelují, a já to buďto tečnu, nebo dorážím. Většina je to těch špinavých gólů, ale na to se pak historie neptá, ne? (smích)

Navíc i v dalších zápasech jste potvrdil, že vám to tam padá, takže rázem máte 14 branek a 13 asistencí a jste jedním z tahounů týmu.

Dá se říci, že je to bodově moje nejlepší sezona. A ještě bych to chtěl natáhnout o kousek dál.

Záleží vám na osobních statistikách, řešíte to?

Člověk se na to podívá, ale že bych to řešil, to ani ne. Spíš bych chtěl, abychom si zahráli play-off.

Teď jste dostali pár dní volna, jak jste ho trávil?

Jak bylo slyšet v rozhovoru, trávím ho s rodinou. Je to krásné, máme i dva malé pejsky, takže chodíme s manželkou na procházky, někdy jdu sám, aby si odpočinula. Já si to užívám.

Možná je ale škoda, že přišla reprezentační pauza, když jste byli rozjetí.

Tak možná to škoda je, ale na druhou stranu odfrkneme, a pak na to snad zase najedeme a něco uděláme.

Máte před sebou ještě 11 zápasů a cílem je postup do předkola play-off. Věříte si v kabině, že to zvládnete?

Určitě. My chodíme do kabiny s tím, že desítku uděláme. Jdeme si za tím, věříme, že to zvládneme. Teď máme důležitý zápas s Prostějovem, pak jedeme znova do Frýdku, a tyhle zápasy musíme vyhrávat. S těmi soupeři o to bojujeme.