Kliknutím zvětšíteModrouška to tuze trápilo, a hlavně proto, že Růžovice opice spinkala sama a vůbec se nebála. Modroušek se tedy rozhodl, že to zkusí - spinkat sám celou noc až do rána.
Když přišel večer a babička Šedivinka jim pověděla krásnou pohádku z lidského světa O statečném zemanovi, tak se uložili každý do své postýlky. Modroušek si pro jistotu vzal do postýlky svého nejoblíbenějšího plyšového zajíčka a tiše mu šeptal: "Tmy se bát nemusíš, Černý mlcás tady za náma nemůže, tak ne, že mě budeš přemlouvat, ať se jdeme přitulit k mamince."
Očička se Modrouškovi zavřela a v tu chvíli usnul. Zdálo se mu, že leží ve své postýlce, a když vystrčil zpod peřinky nožičku, tak se najednou, kde se vzalo tu se vzalo, vynořilo strašidlo Černý mlcás a chtělo Modrouškovi velkou sekyrkou useknout nožičku.
"Pomóóóóc, pomóóóc," křičel ze sna Modroušek, až se úplně probudil. Už už chtěl pádit za maminkou, když tu ho napadlo: "Vystrčím nožičku a Černý mlcás mi ji usekne?" "Mám nápad," pomyslel si Modroušek, "vystrčím nejdřív zpod peřinky plyšáčka mlcáska, a když se nic nestane, tak poběžím za maminkou."
Modroušek pohladil plyšáčka zajíčka a pomalu ho vystrčil z postýlky, chvíli počkal, a když se nic nestalo, tak už už spouštěl nožičky z postýlky, že půjde za maminkou. Vtom ho ale napadlo, že když se nic nestalo jeho hračce, tak se asi nic nestane ani jemu a pak je zbytečné utíkat za maminkou. Rozhodl se tedy, že to ještě zkusí a znovu usnul.
Zdálo se mu, že jde sám mlcálesem a vůbec ničeho se nebojí. Vtom cosi pod postýlkou zašustilo, Modroušek se probudil, a dřív než se stačil rozplakat, skočil mu na postýlku kocourek Černoočko. Tak a teď už se Modroušek nebál vůbec, měl přece plyšového zajíčka. Kocourek Modroočko se stulil do klubíčka v rohu jeho postýlky a Modroušek úplně poprvé spinkal sám celou noc.
Už se mu naštěstí nic nezdálo, a tak když ráno všichni snídali, Modroušek hrdě prohlásil: "Už jsem dospělý mlcás, a tak ode dneška spím sám."
Maminka ho pohladila po hlavičce a tiše, tak aby to ostatní neslyšeli, mu pošeptala: "Když se ti, Modroušku, budou zdát ošklivé sny, tak přijď za mnou, abych se sama v postýlce nebála." "Tak dobře, maminko, když se ti bude něco strašidelného zdát, tak já tě přijdu zachránit!"
Pohádkový příběh Mlcáskové nám do našeho speciálu Pište pohádky zaslala paní Žofie Zejdová. Hlavní hrdinové příběhů jsou Modroušek a Růžovinka Mlcáskové.
Mlcáskové jsou vlastně barevné tkaničky z bot, které si žijí ve svém mlcáskovém světě. „Kdysi jsme tento pohádkový svět vymysleli s mou dcerou a teď do něj chci pozvat nejen svého vnoučka Toníčka, ale i všechny ostatní děti,“ vysvětluje Žofie Zejdová.
V příštím díle bude babička Šedivinka vyprávět Modrouškovi a Růžovince o tom, jak vypadala zahrádka jejich praprababičky. O Mlcáscích si s dětmi na našem webu můžete číst zase zítra!
Autor: Žofie Zejdová
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
