To je dobrá zpráva jednak kvůli veřejnému zdraví, jednak to potvrzuje trend, že Češi si stále častěji dají klidně méně piv, ale hledají různé chutě a druhy oblíbeného moku.

Pivo již dávno není jen desítka a ležák. Češi stále častěji sahají po nejrůznějších speciálech, objevují nejrůznější chutě, jiné způsoby kvašení, zrání a také čepování. Pijí pivo z lahví, plechovek i plastových PETek.

Pivo
Pivo podraží, varují pivovary. Ceny vyženou nahoru potíže s ječmenem

Ačkoli největší podíl na vytočeném pivu u nás i nadále mají nejtypičtější světlá piva („desítky“ a „dvanáctky“), můžete se stále častěji i v nejobyčejnější hospodě setkat s pivy pšeničnými, případně stouty a kyseláči, ve větších městech se otevírají nejrůznější „pivotéky“ nabízející piva z celého světa.

Těmto a dalším novinkám ve světě piva jsme věnovali následující řádky a věříme, že tu téměř každý najde inspiraci, proč ochutnat zase něco nového. Protože podobně jako u vína, kávy a whisky také pro pivo platí, že má stovky chutí a bránit se celé té škále by byla vyloženě chyba.

Nové chutě

Pivo má být hořké! Budvar nepiju, protože je sladký! Fuj, tuten patok nebudu pít, vždyť to je kyselý!

Nejspíš jste se s podobnými větami setkali již mnohokrát. Možná jste některou z nich či něco podobného sami někdy prohlásili. A pokud jste pili pivo, jehož chuť byla výrazně jiná, než bývá obvyklé, mohlo jít o skutečný problém se samotným nápojem nebo chybu při čepování.

Nicméně pivo nemá jen jednu chuť. Naopak, množství chutí piva je vlastně nekonečné množství. Věci připravili poměrně detailní diagram zachycující většinu variant, které jsou v současnosti na pivním trhu k mání.

Ale ještě než se k němu dostaneme, připomeňme, jak pivní sommeliéři vlastně pivo ochutnávají. Jde o komplexní zážitek (stejně jako u vína), kde hraje roli téměř každý smysl. Pivo musí dobře vypadat, vonět, studit. A když se dostane do úst, nejprve začne působit na jednotlivé chuťové buňky na jazyku, poté na patře a nakonec vzadu v krku. A dobré pivo by nemělo zklamat ani v jedné z těchto zkoušek.

Ivan Mitrus došel ze Sicílie až k nejsevernějšímu mysu Evropy, norskému Nordkappu.
Čech ušel devět tisíc kilometrů, z domova byl rok a půl. Uvítali ho dršťkovou

Ale zpět k diagramu. Ten totiž jasně ukazuje, že tradiční hořkost, která je tak ceněná u nejlepších tuzemských ležáků, zdaleka není jedinou možností, jak by pivo mělo chutnat. Tedy pokud sáhnete po jiném pivu, můžete se dočkat chutí zcela odlišných. Již dnes jsou v nabídce tuzemských pivovarů piva nasládlá (často u tmavých piv), kyselá (oblíbené kyseláče), ale také květinová (nejrůznější piva IPA), nakouřená nebo ovocná.

Nabídka je vskutku široká, ale není se čemu divit, podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové je v Česku 569 pivovarů, z toho 506 minipivovarů. A právě ty se často soustředí na jiné chutě. Ale pozor, není to vždy jen kvůli touze zaujmout, podle odborníků na piva je klasický český ležák tak náročný na výrobu, že jej prostě mnozí nezvládnou.

Na druhé straně i tradiční velké pivovary se snaží svou nabídku rozšiřovat a například velkopopovický Kozel letos na léto připravil pivo pšeničné a tmavé s čokoládovými slady.

Exotické země

Ačkoli tuzemská nabídka je velmi široká, můžete vyzkoušet také piva odjinud. „Jediným evropským státem, kde pivo nevaří, je Vatikán. Pro někoho může být překvapením, že mezi nejzajímavější pivní země s roztodivnými styly a výbornými lokálními pivovary patří Litva,“ uvádí pivní znalec Libor Zajíc.

V nabídce i běžnějších restaurací se setkáte nejčastěji s pivy německými (především pšeničnými). Velké oblibě se stále těší pivnice specializované na piva belgická, kde můžete ochutnat opravdové exkluzivity – třeba i piva vyráběná v klášterech (mimochodem bývají velmi těžká).

Pátrat po rodinném rodokmenu je dobrodružná cesta.
Hledání rodinných kořenů? Pátrat můžete i sami, důležitý je správný postup

K nejpopulárnějším belgickým pivům patří ta, v jejichž názvu je slovo Kriek. Jedná se o třešňová piva a Belgičané jsou jimi proslulí. Znalci piva by pak měli ve svém repertoáru mít také některé pivo typu lambik.

Na rozdíl od většiny ostatních piv, které jsou kvašena speciálně vyšlechtěnými kvasinkami, je lambik kvašený spontánně. Pivo je vystaveno divokým kvasinkám a bakteriím létajícím ve vzduchu. Tyto kvasinky tradičně pocházejí z údolí Zenne, ve kterém leží Brusel.

K chmelení se často používá starý, uschlý chmel, který nedává pivu chmelovou chuť a slouží jen jako konzervant. Tento neobvyklý proces výroby dává pivu výjimečnou chuť, pivo chutná po víně nebo moštu a je většinou dost kyselé.

Pokud ve svém okolí nemáte hospodu, v níž byste se k podobným pivům dostali, nemusíte věšet hlavu. V současnosti již funguje velká řada pivoték, kde si pivo můžete koupit, a samozřejmostí jsou také e-shopy, díky nimž vám pivo přijede až domů. Například pražská pivotéka BeerGeek nabízí celkem téměř šest stovek piv (samozřejmě druhů, nikoli kusů), a to vedle českých třeba anglických, belgických, holandských či skotských, tak také třeba chorvatských nebo maďarských. Tedy opět paleta pivních chutí a vůní téměř neomezená.

Zdravé pivo?

O vlivu piva na zdraví člověka se napsalo již hodně. Samozřejmě alkohol ve větší míře a při dlouhodobém užívání má na organismus devastující účinky a měli by si toho být vědomi všichni. Ale pravda také je, že pivo, tedy pokud vzniklo přirozenou, možná dokonce přírodní cestou, je nápojem nesmírně bohatým na nejrůznější vitaminy (především B) a další látky a také je velmi dobrým zdrojem energie (ostatně právě proto jde při větší konzumaci na váhu).

Mořských ryb Češi sní třikrát méně, než je evropský průměr.
Rybí tuk jako lék. Čechům ve stravě chybí, krátí si tak život

Zda u piva převažují pozitiva, nebo naopak negativa, tady rozhodně řešit nebudeme. Spíše se zaměříme na to, že v posledních letech vznikají i pokusy o „zdravá“ či asi přesněji řečeno méně škodlivá piva.

Již dlouhá léta mohou diabetici využívat dia piva se sníženým obsahem cukru. A podobně jsou na tom nyní také celiaci, tedy lidé alergičtí na lepek, pro něž vzniká celá řada „gluten free“ piv.

Největším fenoménem ale bezesporu jsou piva nealkoholická. A i v tomto segmentu dochází k neustálému pokroku, a tak vedle populárních nealko piv připomínajících běžné pivo jsou nyní dostupné nejrozmanitější příchutě. Mimochodem velkým hitem je už druhým rokem pomelo.

Naučte se vařit pivo

Chcete svou lásku k pivu posunout na vyšší úroveň? Není nic snazšího než se objednat na některý z kurzů pivovarství, které pořádá Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Kurzy vede Tomáš Kinčl již od roku 2018.

„V současnosti nabízíme jednodenní a třídenní kurzy, semestrální patnáctidenní kurz je v přípravě, nicméně z organizačních důvodů ho nebylo možné dosud realizovat. Jednodenní kurzy pořádáme v případě zájmu každý týden, když to naše časové možnosti dovolí. Třídenní kurz je nyní vypsán jeden v létě, kdy nebudou ve škole přítomní studenti. Důležité je také zmínit, že kurzy se konají výhradně ve všední dny, nejčastěji v úterý, ve středu a ve čtvrtek,“ uvádí Kinčl.

Jednodenní kurz stojí 6000 korun na osobu, pokud vás ale bude víc, vyjde každého kurz na 3000 korun. Třídenní kurz se pořádá jen ve více osobách s tím, že každý zaplatí 7500 korun. Zmíněný patnáctidenní kurz pak je určen jen pro skupiny čtyř až deseti lidí a každého vyjde na 40 tisíc korun.

„Jednodenní sestává z praktického vaření mladiny s průběžným výkladem o výrobě piva. Účastníci zde stráví přibližně šest hodin, ale mohou zůstat i déle, pokud by měli další témata k diskusi.

I v případě třídenního kurzu trvá každý den přibližně šest hodin, přičemž jeden ze dnů je, stejně jako u jednodenního kurzu, praktické absolvování varného procesu. Dvě lekce třídenního kurzu po sobě následují a třetí se koná v dalším týdnu, aby bylo možno s odstupem několika dnů ukázat, co se s pivem děje po uvaření mladiny.

U patnáctidenního kurzu je v plánu vždy jedna lekce týdně tak, aby kurz trval celý semestr,“ dodává Kinčl.