Kliknutím zvětšíteDůvod jeho velkého zájmu? Pochopitelně Srbsko. Jako rodilý Srb a fanoušek Crvené Zvezdy Bělehrad i národního týmu dlouho po losu neváhal a s kamarády si zařídil výlet na celou základní skupinu, v níž balkánský celek čekala Brazílie, Kamerun a dnes vše zakončí bitva o postup do osmifinále proti Švýcarsku. „Když to nalosovali, hned jsme začali vše zařizovat a také kupovat trička i dresy, aby to naše fandění nějak vypadalo,“ prozradil Kuzmanovič.
Pochopitelně i jeho zasáhlo, že se hraje v Kataru. „Vzhledem k okolnostem je to smutné a musím přiznat, že jsem byl z toho rozpolcený. Když člověk slyší, kolik lidí na těch stavbách zemřelo a jak je Katar na sílu tlačený, tak ho to vzalo. O úplatcích a všem se vědělo už v době, kdy mu to udělovali,“ připomněl Kuzmanovič.
„Na druhé straně kdyby to bylo jinde, hrálo by se v létě a tam bych se nedostal, protože bychom asi trénovali a měli přípravu. Takhle to vyšlo ideálně, ale pachuť je obrovská,“ dodal.
Sám byl zvědavý, jak Dauhá s necelými dvěma miliony obyvatel absorbuje nápor milionu fanoušků z celého světa. Zároveň přiznal, že pro Srbsko je fotbalové mistrovství světa velkou událostí. Dokonce na těch pár dní smíří i jindy znesvářené tábory bělehradských příznivců rivalů Partizanu a Crvené Zvezdy.
„Ti z kotle asi nikdy nebudou kamarádi, ale jinak se to opravdu neřeší a všichni fandí spolu,“ potvrdil třiatřicetiletý Kuzmanovič, který uvažoval o koupi dresu Alexandra Mitroviče.
Ze záměru však ustoupil. „Moc si vážím, jak se mu daří ve Fulhamu a vůbec v Premier League, ale pak jsem si řekl, že je to odchovanec Partizanu a tohle udělat nemůžu,“ usmál se. „Ale v Srbsku to jinak lidi prožívají tak, jako by to bylo i v Česku. Euforie. A věřím, že bude pokračovat i do play-off, protože Brazílie je odskočená, ale zbytek skupiny vyrovnaný,“ podotkl Kuzmanovič.
Nemanja Kuzmanovič fandí Srbům přímo v Kataru.
Jako fanoušek má na velké turnaje dobré vzpomínky. „Pamatuji si rok 1998. Hrála tam Jugoslávie, Mijatovič nedal s Holanďany penaltu, trefil břevno a my nepostoupili dál. Nebo finále Francie – Brazílie. Je vůbec krásné, že se tahle na jednom turnaji sejdou ti nejlepší fotbalisté. Věřím, že i Katar bude v něčem výjimečný, kvůli čemu si ho budeme pamatovat,“ zadoufal Nemanja Kuzmanovič.
Vybavuje si i Euro 2004 a pětigólový počin nejlepšího střelce šampionátu Milana Baroše. O patnáct let později se oba sešli v Baníku. „Já byl tehdy v Černé Hoře, koukal jsem v kavárně, jak tam sází gól za gólem. Ani by mě nenapadlo, že budeme jednou hrát spolu v jednom týmu. Ale byla to zkušenost, protože Bary je osobnost i frajer,“ smekl pomyslný klobouk útočník.
On sám nikdy na reprezentaci nepomýšlel. „Kluci v šatně se mě ale ze srandy ptali, jestli do Kataru jedu hrát,“ vybavil si Srb. „Odpovídal jsem jim, že by tak osmdesát hráčů muselo dostat covid a pak by možná o mě uvažovali,“ doplnil vtipně.
„Ale ne, tam je strašná konkurence hráčů, kterým nesahám ani po kotníky. Milinkovič-Savič, Mitrovič, Jovič, Vlahovič, Tadič… K tomu mám daleko a už to asi nestihnu,“ uzavřel pozitivně naladěný a smířený Nemanja Kuzmanovič.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
