„Každý start za národní mužstvo je zážitek. Zároveň je to možnost ukázat se,“ říká.

Pozvánky na sraz mu začaly chodit do výběru do 17 let, kam si ho vyhlédl tehdejší trenér Václav Kotal. Převážnou část podzimu však z důvodu vleklých potíží s kyčlí strávil na marodce. Na hřiště se vrátil až v závěru a i to stačilo, aby ho trenér U18 Jan Suchopárek povolal na turnaj ve Španělsku, kde zasáhl do zápasů s Norskem, Belgií a Anglií.

„Z těch reprezentačních výjezdů se mi Španělsko asi líbilo nejvíc. Samozřejmě jsou hezké i jiné země, třeba Irsko,“ říká.

A jak celý proces spojený s reprezentačními povinnostmi v teenagerském věku probíhá?

„Začne to pozvánkou, kterou mi v mém případě předá trenér v klubu, tam jsou veškeré pokyny, kam se mám dostavit, co si vzít s sebou a tak dále,“ popisuje Ritter.

Omluvenky má domluvené

Pochopitelně se zároveň jedná o omluvenku do školy. „Chodím do soukromé a tam je to domluvené, problémy tedy nejsou,“ podotýká.

A že by se během srazu reprezentantům věnoval nějaký učitel?

„To ne, tam jde jen o fotbal,“ usmívá se.

V zápasech má možnost s ohledem na mezinárodní konfrontace vidět rozdílné způsoby hry i individuálního projevu fotbalistů.

„Někteří mají opravdu velký fyzický fond, další jsou nesmírně běhaví a také třeba už v tomto věku kombinačně velice vyspělí,“ všiml si.

Byť dnešní generace fotbalistů si ve volných chvílích dopřeje hru na konzolích, případně se věnuje sociálním sítím, má stále svoje pevné místo i klasika.

„Hodně frčí karty,“ prozrazuje Ritter, který se aktuálně připravuje s jihlavským druholigovým A-týmem.

„Konkurence tady je velká, ale já udělám všechno proto, abych se do kádru prosadil,“ slibuje věkem ještě dorostenec.

A jaké jsou reprezentační cíle?

„V první řadě musím zaujmout nového trenéra Holoubka, aby si mě vybral,“ dodává.