Jsou to pro něj i po letech krásné vzpomínky. Současný trenér fotbalistů Jemnicka Zbyněk Kincl (na snímku) si postupové oslavy do krajského přeboru na jaře 2007 užil ještě jako hráč. „Šlo o zážitky, které nám nikdo nevezme,“ usmívá se Kincl.

Tři kola před koncem to tehdy vypadalo, že už jste bez šance na postup. Věřili jste, že by Přibyslavice zkolabovaly?
Ani ne. Víceméně jsme to brali tak, že už je hotovo. Pak ale Kamenice doslova „vyhulila“ Přibyslavice, což nám nahrálo.

Poté už jste šanci asi nechtěli pustit…
Šli jsme zápas od zápasu a doufali. No a pán Bůh nás odměnil. Pro Přibyslavice to bylo sportovní neštěstí, pro nás přesně naopak.

Byl tehdy postup do přeboru předsezonním cílem?
Spíše to vyplynulo ze situace. Rok předtím jsem se jako nováček v 1. A třídě rozkoukávali. Ale mančaft tu byl kvalitní, všechno si sedlo a dařilo se nám.

Hodně bolavé vzpomínky mají dodnes fotbalisté Přibyslavic (v bílo-zeleném) na soutěžní ročník 2006/2007.
Málo vídaný kolaps před lety připravil fotbalisty Přibyslavic o postup

Přibyslavice v předposledním kole schytaly debakl 0:6 v Třebíči a na závěr přijely k vám. Jak na atmosféru utkání kdo s koho vzpomínáte?
Měli jsme zrovna pouť a na zápase bylo snad osm stovek diváků. Atmosféra byla prostě skvělá.

Co samotný průběh zápasu?
Hráčům Přibyslavic stačil bod, bylo vidět, že to chtějí zlomit. Naopak my jsme mohli jen získat. Zápas to byl vyrovnaný, ale my jej po hodině hry zlomili jediným gólem v náš prospěch.

Oslavy asi musely být hodně bouřlivé?
Jsou to i po letech perfektní zážitky, které nám nikdo nevezme. Ze všech stran byla cítit obrovská euforie. Naskákali jsme do rybníka a šli si užít pouti. Jezdilo se na labutích, bylo to v tu sobotu opravdu velké. (směje se)