„Uteklo to hrozně rychle,“ ohlíží se dnes hráč třetiligového Velkého Meziříčí, kterého poslední roky zužují zdravotní trable. Možná i kvůli nim ho v nejbližší době čeká konec aktivní kariéry, kterou spojil hlavně se Zbrojovkou.

Ve Velkém Meziříčí jste často na marodce, co vás trápí?

Dřív to byly problémy s achilovkou, které se vyřešily operací. Teď v zimní přípravě jsem si natrhl úpon v lýtku a jen čekám. Nevím, jestli to bude dobré za dva týdny, nebo za měsíc. Přijde mi, že tělo po tom dlouhodobém laborování nevstřebává větší zátěž. Je to furt něco. Na podzim vždycky relativně vydržím a přes zimu se to všechno sesype. Přitom se udržuji. Je ale jasné, že čas nezastavíte, roky přibývají.

Přemýšlíte o konci kariéry?

Ani moc ne, každopádně všechno se bude odvíjet od jara, jak ho zvládnu, ale zrovna dobře nakročeno nemám. Chuť pokračovat každopádně je a pokud budu zdravý, chci ještě hrát.

Před jednadvaceti lety jste debutoval v lize, jak vám to zní?

Tak, že to hrozně rychle uteklo, zní to až neuvěřitelně. Bylo mi patnáct, byl jsem v jednom týmu s ikonami brněnského fotbalu, kterým je dneska už před padesát let.

Jaká tehdy byla vaše očekávání, když jste dostal takovou šanci?

Určitě nějaká byla. Snil jsem o zahraničí, ale na to jsem asi nikdy neměl. Na druhou stranu jsem se třináct let pohyboval na vrcholové úrovni… Ale nemá cenu přemýšlet a hodnotit, už je to prostě pryč.

Slavnou éru v Boby Brno si připomínáte účastí na různých turnajích s bývalými spoluhráči, mezi kterými jste stále benjamínek, což je asi v šestatřiceti letech příjemné, že?

(smích) No jo, tou dobou oni končili, já začínal. Chodím tam rád. Člověk si oživí ty vzpomínky, jaké to bylo.

Určitě se bavíte i o současné situaci ve Zbrojovce…

To taky. Podzim nezačal dobře, ale postupem času se to zlepšilo. Brno patří do první ligy, tak doufám, že postoupí.

Je možné, že se do klubu v nějaké funkci vrátíte?

S Petrem Švancarou jsme se o tom bavili a ta možnost tady do budoucna určitě je. Nicméně dokud můžu hrát, chci být na hřišti, takže to není aktuální.

Šlo by o trénování, nebo jinou funkci?

Bavili jsme se o trénování mládeže, ale je to zatím předběžné. Ve Velkém Meziříčí vedu žáky, takže nějakou představu o téhle práci už mám.

Ve Velkém Meziříčí kroutíte jako hráč už čtvrtou sezonu, takže jste v klubu spokojený?

Je to zdravé fungující klub, který řídí lidi zapálení pro fotbal. Je tu kádr, který před dvěma lety proháněl vedoucí Prostějov, od té doby jsou už výsledky horší, což je dané i tím, že jsme všichni zase o něco zestárli a soutěž hodně zkvalitnila příchodem ligových béček.

Platíte za náladový tým, který dokáže soupeře rozdrtit a pak nečekaně prohrát, čím si to vysvětlujete?

Chceme hrát fotbal a když nám to sedne, dokážeme vyhrát vysokým rozdílem. Když ale přijede soupeř s destruktivní taktikou a zatlačí na nás důraznou hrou, moc nám to nesvědčí.

S ohledem na sestupový klíč ještě nemůžete být v klidu, neobáváte se boje o záchranu?

Věřím, že máme dostatečně kvalitní a zkušený tým a těmhle problémům se zavčas vyhneme.

Pavel Mezlík

Narodil se 25. června 1983 v Třebíči.

Je odchovancem nedalekého Rudíkova, později hrál ve Slavii Třebíč. Ještě v žákovském věku přestoupil do tehdejšího Boby Brno a hned v první sezoně, konkrétně 22. května 1999 se stal nejmladším hráčem české nejvyšší soutěže v historii. Tehdejší trenér Karel Jarůšek ho poslal v 29. kole proti Karviné na hřiště ve věku 15 let, 10 měsíců a 29 dnů, čímž překonal Františka Rašpličku z prvorepublikové éry z poloviny 30. let minulého století. Primát držel dvanáct let, kdy ho v roce 2011 překonal Dominik Mašek z Příbrami, který byl o deset dní mladší.

Mezlík v brněnském celku působil střídavě v prvním a rezervním týmu. V roce 2007 hrál druhou ligu v Hradci Králové a v Jihlavě, následně působil tři a půl sezony v prvoligových Českých Budějovicích. Po sestupu Zbrojovky Brno se do ní vrátil a podílel se na návratu zpět do nejvyšší soutěže, kde tým vedl jako kapitán. V létě 2013 si však poranil kotník, kvůli němuž také o necelé dva roky později musel s profesionálním fotbalem skončit. Během podzimu 2015 se dal zdravotně do kupy a posílil tehdy divizní Blansko. Od léta 2016 obléká dres třetiligového Velkého Meziříčí.

V české nejvyšší soutěži odehrál 190 zápasů a vstřelil 15 gólů.

Je bývalým mládežnickým reprezentantem.