Jeho odvolání bylo pro fotbalovou veřejnost na Vysočině hodně překvapivé. Trenér Karel Kolesa dovedl po dvou záchranářských letech HFK Třebíč opět do klidných vod divize, přesto ve funkci moc dlouho nevydržel. V minulém týdnu v Horáckém fotbalovém klubu skončil. „Pro mě osobně to ale zase tak velký šok nebyl. Mezi mnou a vedením byly napjaté vztahy,“ vysvětluje Kolesa.

Jak vaše odvolání s odstupem času vnímáte?
Beru to s nadhledem. Vedení si prostě dokázalo svoji sílu a odvolalo mě.

Berete to jako křivdu?
Určitě ne. Moje působení v Třebíči vnímám hodně pozitivně. Mohl jsem si zatrénovat divizi, získal jsem nové obzory, zkušenosti.

Co se vlastně mezi vámi a vedením stalo?
Má to delší kořeny. S vedením jsem byl asi desetkrát ve sporu. Šlo prostě o věci, které by měly být v divizi samozřejmostí, ale nebyly. Začalo to už na konci podzimu, kdy jsem chtěl s hráči po skončení soutěže ještě tak dva týdny trénovat. Chodit do haly a posilovny. Vedení společně s mým asistentem Milanem Dvořákem, který je zároveň jednatelem, ale na to nechtělo dát peníze s tím, že máme využívat umělou trávu. Jenomže víte, jak to bývá po podzimu.

Hráči mají dost tréninků venku, je potřeba nějaká změna, nějaké jiné míčové hry. Prostě se udržovat v kondici a zároveň zpestřit stereotyp, který trval prakticky od léta. Nakonec jsem jim tedy ustoupil a změnil tréninkový plán. Když ho viděli hráči, byli celkem překvapení, že budeme chodit ven. Nad stanoviskem vedení kroutili hlavou a shodli se, že si tu tělocvičnu klidně sami zaplatí. Prostě to byly takové malichernosti.

Problém byl tedy i v tom, že v realizačním týmu působil také někdo z vedení?
Přesně tak. Tohle nedělá nikdy dobrotu. Shodli jsme se na tom i se sportovním manažerem (Pavel Němec - pozn. redakce), který byl také proto, aby měli tým na starosti vyloženě trenéři. Jenže se tak nestalo. Pan Dvořák mi na podzim navíc několikrát výrazně zasáhl do mých kompetencí.

Jaké byly oficiální příčiny odvolání?
Prý to byla špatná komunikace s vedením a nedostatečná tréninková morálka (smích). Ale samozřejmě si to teď dokážu zdůvodnit sám.

Povídejte…
Špatnou komunikací se rozumí dvě věci. Pan Dvořák asi nemohl překousnout to, že jsem si přes zimu místo něj dosadil za asistenta Tondu Saláka. No a pak je tady ještě pan Seifert (člen výkonného výboru klubu a zároveň trenér B-týmu - pozn. redakce), který se zase urazil, když jsem mu před čtrnácti dny řekl, ať si jde se svým týmem trénovat na druhou půlku hřiště. Před jarem po mně jasně chtěli soupisku A-týmu a širší kádr. Tedy hráče, se kterými budu pracovat.

Jenže mi tam stále podstrkovali několik kluků z juniorky a to se pak nedá pracovat třeba na standardkách, kombinacích a tak. Béčko je přece jiný tým, který má vést jeho trenér, a ne že mě tam přivede hráče a trénuj je. Takhle si možná vysvětluji ten důvod tréninkové morálky. Jenže to bylo od nich jen plácnutí do větru. Při mém odchodu jsem odevzdal veškerou docházku, která byla hodně solidní. Vždyť třeba za březen byl průměr téměř patnáct hráčů na jeden trénink. Za únor třináct.

Za vašim odchodem tedy stojí muži, které jste ve své předchozí odpovědi jmenoval?
Jednoznačně. Je to práce zejména pana Seiferta. Nejkomičtější bylo, že ani nebyli u toho, když mi vedení verdikt oznamovalo. Byli tam jen Němec a Franěk (sportovní manažer a jednatel klubu - pozn. redakce).
Berete aspoň jako částečnou satisfakci, že tým po vás převzal Antonín Salák, kterého jste si přivedl?
O tom mluvit nechci.

Tak jinak. Trenér Salák ve včerejším rozhovoru prozradil, že s vámi konzultoval některé taktické věci před nedělním zápasem s Líšní. Budete s ním i nadále v kontaktu?
Tohle nastalo, protože moje odvolání proběhlo celkem narychlo. Potřeboval ode mě ještě nějaké podklady. Teď už to je ale čistě jeho tým. Musí se s tím poprat sám.

Myslíte si, že má k dispozici tým, se kterým se dá hrát o bezproblémovou záchranu?
Určitě tam je velký potenciál. Ale jedná se o mladé mužstvo, které má markantní výkonnostní výkyvy. Doplnění týmu byla taky jedna z nesplněných věcí. Měl jsem vytipovaných několik jmen. Nakonec mi dali jen Jedličku. Nejde o špatného fotbalistu, ale hráče by si měl určovat trenér.

Můžete už teď prozradit, které hráče jste chtěl?
Nechci být konkrétní, protože by to těm klukům mohlo uškodit, že jsme s nimi jednali. Byli to ale hráči i druholigové úrovně. Zaměřili jsme se na ty, kteří pochází tady z regionu. Jejich podmínka ale byla minimálně třetí liga, což chápu. Ale troufnu si říct, že v takovém složení bychom ji hráli celkem důstojně.

V nižších soutěžích jste se nerozhlížel?
Ano, ale ne na Vysočině. Tady to je celkem vybrakované. Daleko větší potenciál mají nižší soutěže na jižní Moravě. Třeba v tamních A-třídách jsou výborní fotbalisté. Teď využiju volného času a některé zápasy objedu.

Znamená to, že si dáte jako trenér pauzu?
Nějaké nabídky mám, ale nechci někoho nahrazovat v rozjeté sezoně. Dám si klid, pak se uvidí.

Je možné, že se třeba vrátíte do jednoho ze svých předchozích působišť? Hartvíkovice i Havlíčkův Brod jste přece opouštěl v dobrém…
Není to vyloučené, i to se může stát. Ale jak říkám, na podobné úvahy je ještě brzy.