Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Fotbalisté Jemnicka udivují Vysočinu. V krajském přeboru byli v polovině soutěže se sedmi body doslova na odpis. Jenže. Uplynula polovina jara a nováček soutěže má na svém kontě za osm zápasů dvojnásobek toho, co nasbíral na podzim. Navíc na svém hřišti porazil oba střídající se lídry soutěže. Po Ždírci to odnesly i Hartvíkovice. Hlavní příčiny rapidního vzestupu? „Je jich víc,“ říká trenér týmu z Třebíčska Martin Kincl.

POSILY

V první polovině soutěže postrádala jemnická hra myšlenku. Třináct vstřelených gólů a jedna výhra vzbuzovaly spíš výsměch. Jenomže v zimě přišla hned trojice klíčových hráčů. Ve středu zálohy operuje Jaroslav Noháček z Přibyslavic, režisérské taktovky se ujal z Rakouska navrátivší se Tomáš Krejča a o góly se stará dačický ostrostřelec Jaroslav Cech. „Nejednalo se jen o doplnění kádru, ale o jeho posílení. Všichni přišli s očekáváním, že se na nich začne stavět, což také splňují,“ chválí svoje svěřence Kincl.

HERNÍ SYSTÉM

Klasické schéma 4-4-2 už působí okoukaně. Však už také tímto stylem hraje pomálo týmů. Při senzační výhře v Humpolci v prvním jarním kole se Jemnicko představilo v rozestavení 3-2-3-2. „Jenomže pak na dva zápasy vypadl Noháček a bylo to znát,“ pozastavuje se nad následujícími dvěma remízami jemnický kouč.

Proti Ždírci pak nastal jiný problém. „Oni hrají na pět záložníků a potřebovali jsme eliminovat střed hřiště a zdvojit je. Proto jsme začali praktikovat 4-5-1 s osamoceným Cechem na hrotu. Taktika se vyplatila i proti Hartvíkovicím,“ vysvětluje Kincl.

ZKUŠENOSTI

Jemnicko vstoupilo do soutěže hodně naivně. Prakticky se stejným týmem, který vyhrál I. A třídu. Jenže krajský přebor je jiná kategorie. „Poznali jsme to hned na začátku. Bylo jasné, že nastanou problémy,“ uznává trenér. Na jaře už většina hráčů věděla, co že má od soutěže očekávat. „Získali jsme cenné zkušenosti. Navíc jsme nehráli tolik pod tlakem, protože prakticky nebylo co ztratit, hlavně proti jasným favoritům. To nám pomohlo,“ myslí si Kincl.

NEDOBYTNÁ DOMÁCÍ TVRZ

Během první časti soutěže se do Jemnice jezdilo pro body. Na jaře se tam naopak podařilo urvat remízu pouze Velké Bíteši. Utkání s Okříškami (2:2) bylo totiž kontumováno kvůli neoprávněnému startu hostujícího hráče ve prospěch domácích. Týmy na jemnické prostředí hořekují. Malebný stadionek leží v parku v netypickém prostředí, na malém hřišti se prý nedá moc vymýšlet. „Jenže to dělá právě prostředí. Plot okolo. Jinak má hřiště rozměry 98x64, což sice není extra velikost, ale je to v normě,“ podotýká Kincl.

Pomohou tyto faktory ke kýžené záchraně? „Čeká nás ještě hodně dlouhá cesta, hodně důležitých a těžkých zápasů. Třeba teď v sobotu s Vrchovinou,“ zůstává na zemi jemnický kouč.