ŠEBKOVICE
(1. místo, 54 bodů, skóre 84:46)
Tým, který před šesti lety z I. A třídy sestoupil, se první dvě sezony v nejnižší krajské soutěži zachraňoval. Postupem času ale svěřenci Jiřího Stoklase tabulkou stoupali a dva předešlé ročníky končili na čtvrtém místě. A letos soutěž vyhráli. Šebkovice přezimovaly na vedoucí příčce a na jaře toto postavení i přes několik zaváhání udržely. Definitivu Stoklasův tým získal obratem proti sestupujícímu Stonařovu v předposledním kole.

„Už po podzimu jsme si řekli, že když to máme tak dobře rozehrané, měli bychom soutěž vyhrát. Cíl se nám podařilo splnit, takže spokojenost," nechal se slyšet trenér Šebkovic, které se tak do druhé nejvyšší krajské soutěže vrací po šesti letech.

NOVÉ SYROVICE
(2. místo, 49 bodů, skóre 72:39)
První rok od postupu z okresního přeboru, o který se mužstvo vedené Janem Príglem marně pokoušelo čtyři roky, zaznamenalo další historický úspěch. Novým Syrovicím chyběl před čtyřmi lety k postupu bod, a tak se tehdy do kraje podívala ze třetího místa Rokytnice.
„Okresní přebor tenkrát vyhrály Moravské Budějovice B, ale postoupit stejně jako druhý Rudíkov nechtěly a na třetí Rokytnici jsme ztráceli pouhý bod," zalovil v paměti novosyrovický kouč Jan Prígl.

O rok později po většinu sezony suverénnímu celku vyfoukla postup do kraje na poslední možnou chvíli Vladislav. Předloni byly lepší pro změnu Dukovany. „Vladislav zkušenější a vyspělejší, a proto nás ve finále předběhla. Rok nato byly zase lepší Dukovany," zavzpomínal trenér Nových Syrovic.

Jeho týmu to vyšlo s účastí v I. B třídě až loni. Hned po mistrovských oslavách přišel již zmiňovaný druhý postup v řadě. „Moc jsem tomu už nevěřil, zejména po porážce v Šebkovicích. Myslel jsem, že si to Moravec už pohlídá, ale oni nám to prakticky darovali prohrou v Dukovanech 5:1, tehdy jsem začal věřit, že by nám to mohlo vyjít. V tu dobu naše šance začaly nabírat reálné obrysy," těšilo Prígla, jehož celek si o úspěch řekl vyrovnanými výkony na jaře, kdy se dokonce stal v odvetné části sezony nejlepším týmem.

Ten měl cíle přitom skromnější. „Chtěli jsme předvádět dobrý fotbal a skončit v horní polovině tabulky. O postup jsme hrát neměli. Jednu chvíli jsme ztráceli na druhé místo už deset bodů, ale dostali jsme se na něj díky soupeřům, kteří začali ztrácet. Druhé místo jsme nakonec vydřeli, velká spokojenost," shrnul syrovický lodivod a dodal: „Je tady výborná parta a šlape to, takže dobrý. Prohráli jsme jen čtyři zápasy a druhé místo znamenající postup je nadstavba."

DUKOVANY
(6. místo, 39 bodů, 58:42)
Loňský nováček I. B třídy formou z loňska, kdy skončil pátý, neoplýval. V nahuštěné tabulce skupiny B to během jara vypadalo, že u jaderné elektrárny klidný konec sezony mít nebudou. Svěřenci Rostislava Štorka zabrali v pravý čas a hrozbu sestupu bezpečně odvrátili. Výsledkem je konečné šesté místo.

„Mysleli jsme si, že budeme hrát výš, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme se zachránili. Nejvíce mě těší, že jsme se dostali doprostřed tabulky. Tato soutěž je hodně vyrovnaná," stručně zhodnotil dukovanský trenér Rostislav Štork.

RAPOTICE
(9. místo, 33 bodů, skóre 61:63)
Hráči z východního okraje okresu by se po loňském pádu rádi do I. A třídy navrátili, ale s tím budou muset počkat minimálně do příští sezony. Tým se pod vedením Karla Kovaříka v nižší soutěži od začátku rozkoukával a výsledkem byla po podzimu nelichotivá 11. příčka se ziskem pouhých 13 bodů.

V odvetné části soutěžního ročníku došlo ke zlepšení, což poznala mužstva ze špičky tabulky, která si z Rapotic moc bodů neodvezla. Exátřídní celek si tři kola před koncem mohl oddychnout. „Cílem byla záchrana a to jsme splnili už několik kol před koncem, takže spokojenost," hodnotil sezonu rapotický kouč Karel Kovařík.