„Myslím ale, že ještě mám na to, zahrát si vyšší soutěž,“ říká.
Jak jste se ocitl v Blansku?
Zkoušel jsem se prosadit na Slovácku, ale z důvodu zranění se mi to nepodařilo a po uzdravení připadalo v úvahu Blansko. Jenže to bylo na podzim v době, kdy mělo už uzavřený kádr, tak se naskytla možnost jít se rozehrát do Vyškova a v zimě se zapojit do přípravy tady.
Ve Vyškově jste si tedy vyzkoušel MSFL, jaká podle vás je?
Odehrál jsem v ní devět zápasů a úplně jednoduchá soutěž to není. Všechny zápasy měly svou kvalitu, podařilo se mi v nich vstřelit čtyři góly, takže celkově asi spokojenost.
Co očekáváte od angažmá v Blansku?
Klub chce postoupit do druhé ligy a já mu chci k tomu pomoct. Podepsal jsem tady smlouvu na rok a půl s tím, že když se objeví nabídka z vyšší soutěže, případně ze zahraničí, nikdo mi nebude bránit.
Věříte si po všech těch peripetiích?
Myslím, že pořád mám na to, zahrát si ještě někde výš.
Zazářil jste především v sezoně 2013/2014 v Jihlavě, tehdy jste byl postrachem obran, jak na to období vzpomínáte?
Konkrétně tohle byl super rok, kdy se dařilo mně i týmu. I proto jsem čekal, že přijde nějaké zajímavé angažmá, bohužel to nedopadlo a další sezona už nebyla tak povedená.
Poté přišlo několik hostování a angažmá ve Zlíně, kde jste znovu ožil, ale opět jste při výběru nového klubu neměl šťastnou ruku, proč jste vůbec zvolil angažmá v Jižní Koreji?
Řeknu to tak, jak to je. Z finančního hlediska šlo o nabídku, která se prostě nedala odmítnout. Bohužel po fotbalové stránce se to ukázalo jako chyba. Působil jsem v tamní druhé lize. V přípravě se mi podařilo dát asi čtyři góly, cítil jsem se dobře, jenže po prvním mistrovském zápase za mnou přišel trenér, že se mnou nepočítá a ať ukončím smlouvu. Zůstal jsem na něj koukat, protože jsem to absolutně nečekal. Až později jsem se dozvěděl, že to tam je běžná praxe. Nicméně jsem na ukončení smlouvy nepřistoupil a řekl, že tam minimálně do konce sezony chci být. Tak mně přeřadili do béčka, kde jsem nastoupil a dal hned gól, poté mě tedy pro jistotu nechali připravovat jen individuálně.
To asi bylo v odlišném prostředí dost frustrující…
Hrozné. Život tam byl těžký, je to jiný svět, lidi, jídlo, prostě všechno.
Následovaly štace v Turecku a Albánii, proč to nevyšlo tam?
V obou případech došlo k výměně trenéra, který si mě vybral. Bylo to tak, že ze začátku se mi dařilo, ale pak jsem najednou seděl na lavičce.
V Blansku se teď tvoří tým s ligovými ambicemi, přišel jste do neznámého prostředí?
Některé kluky znám od vidění, osobně jen Davida Klusáka, kterého pamatuji z Jihlavy, tehdy byl ještě v juniorce.
Jaká byla aklimatizace?
Celkem to jde, hned v první přípravě proti HFK Olomouc jsem dal dva góly, takže dobrý.
Haris Harba
Narodil se 14. 7. 1988 ve Foče (tehdejší Jugoslávie).
S fotbalem začal i kvůli válce na Balkánském poloostrově až v šestnácti letech v týmu FK Goražde. Následovalo FK Bosna Sarajevo a Olimpik Sarajevo. V Česku začal hrát v roce 2012 v Hradci Králové, po sestupu přestoupil do Jihlavy a zůstal tak v nejvyšší soutěži. Hned v první sezoně nastřílel 13 gólů, stal se čtvrtým nejlepším střelcem soutěže, druhým nejlepším zahraničním hráčem, třetím nejlepším hráčem a členem ideální jedenáctky sezony 2013/2014. Následující ročník už se mu nedařilo, zaznamenal jen čtyři trefy a dával najevo svůj záměr odejít.
Proto následovalo hostování ve Spartaku Trnava, po návratu vztahy s FC Vysočina, o kterém prohlásil, že v něm nevidí budoucnost, definitivně ochably. Byl přeřazen do juniorky. V zimě 2016 odešel na hostování do FK Sarajevo, na podzim se vrátil do Česka, kde ho angažoval Zlín, za nějž dal 6 gólů.
Poté neodolal vábení jihokorejského FC Bucheon, kde mu ale po prvním zápase oznámili, že s ním nepočítají. I tak tam strávil celou jarní část roku 2017 a poté podepsal smlouvu s tureckým BB Erzurumspor, následovaly epizody ve Zlatých Moravcích, albánském FK Kukësi. V zimě 2019 se Harba zkoušel prosadit ve Slovácku, ale vinou zranění se do kádru nedostal. Po uzdravení dostal možnost rozehrát se ve Vyškově, kde v devíti podzimních zápasech MSFL zaznamenal 4 branky.