Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Z hlediska vzniku nových územně-správních celků nebyla Vysočina tak úplně chtěným dítětem. I fotbale se našly kluby, které jí moc nefandily, ale většina formování nového krajského fotbalového svazu vítala. „Bylo to dáno tím, že většina klubů na tom vydělala z hlediska cestování. Předtím se jezdilo z Jihlavy až do Břeclavi, a to nebyl žádný med. Dojezdové vzdálenosti se pro většinu klubů zkrátily,“ zmínil pozitivum.

Bezpochyby druhým plusem byl fakt, že si většina klubů v hierarchii soutěží polepšila. Ty co v minulosti hrály jen átřídu, rázem poskočily do krajského přeboru a podobně to bylo i v nižších soutěžích.

Vesnice či maloměsta roky zvyklá na okresní přebor se rázem objevila na krajské fotbalové mapě. „Vzpomínám si, že z jihlavského okresního přeboru se nahoru posunulo sedm týmů,“ zmínil hromadnou postupovou rados

Jiří Babínek (vpravo) doufal, že se minimálně podzimní část fotbalové sezony dohraje.
Babínka naštval alibismus. Podzim se mohl v klidu dohrát, tvrdí šéf Sapeli Polná

Ne vše bylo ale růžové. Hned první sezona vysočinských soutěží ukázala, že moravské kluby jsou na tom kvalitativně o mnoho lépe než ty české. Hlavně Pelhřimovsko nestačilo. „Pro nás to nebylo překvapení. Dlouho předtím se tradovalo, že moravské soutěže mají vyšší úroveň. Jednalo se tedy o potvrzení očekávaného stavu,“ přiznal Miroslav Vrzáček.

Podle jeho slov ale Pelhřimovsko na zařazení do soutěží Vysočiny vydělalo. „Hlavně se zlepšila práce s mládeží. I proto se některé kluby během pár let neskutečně zvedly,“ všiml si.

Celkem logicky vysočinské soutěže trpěly dětskými nemocemi. Případy, kdy si některý klub během pár ročníku polepšil nebo pohoršil i o dvě patra, byly poměrně hojné. „Postupně si to sedalo. Každému muselo být jasné, že to nebude záležitost jednoho roku. Troufám si říci, že tenhle proces probíhal možná i deset let,“ prohlásil.

Bez diváků to nejde. Pořadatelům v Humpolci zajišťují naplnění zhruba polovinu rozpočtu na závod.
Autokros se bez diváků neobejde, závisí na nich polovina příjmů

Pro šestasedmdesátiletého Miroslava Vrzáčka se před pár týdny uzavřela jedna kapitola. Na předsedu krajského svazu už nekandidoval. Poprvé tak došlo ke změně, historicky druhým předsedou KFS Vysočina se stal Radek Zima.

Jeho předchůdce mu ale kryje záda z pozice místopředsedy. „To jsem v žádném případě neměl v plánu. Původně jsem stál jen o místo ve výkonném výboru. Podpora klubů byla ale taková, že jsem dostal možnost stát se místopředsedou. To jsem přijal. Zdraví mi slouží a i když roky přibývají, chci být užitečný,“ svěřil se.

První ročník fotbalových soutěžíPrvní ročník fotbalových soutěžíZdroj: Vaněk Kamil