Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Krajský fotbal přišel o svého nejzkušenějšího rozhodčího. Karel Vidlák hned po úvodním kole nové sezony skončil s pískáním. Osmačtyřicetiletý sudí s bohatými zkušenostmi z prvoligové i mezinárodní scény důvod svého rozhodnutí tají. „Nerad bych se k tomu vyjadřoval, ani si nemyslím, že by to lidi nějak zajímalo. Nechci nikomu křivdit, ani ubližovat,“ řekl jen.

Takže zdravotní problémy, které byly oficiálním důvodem, v tom nebyly a nejsou…

Nechci na někoho házet špínu, proto jsem to podal takto.

Skončil jste po úvodním utkání krajského přeboru Čáslavice-Sádek – Sapeli Polná, ve kterém se hosté marně dožadovali pokutového kopu za nastřelenou ruku. Má to souvislost?

Opravdu se k tomu nebudu vyjadřovat.

Tak jinak – měla to být penalta?

Ne. Ujistili mě o tom i lidé z oboru, kteří dané problematice rozumí. Za tohle se penalta prostě nepíská.

A v čem byl tedy problém?

Víte, já už pískání bral pouze jako koníček, moc mě to bavilo, ale některé věci prostě nemám zapotřebí.

Je všeobecně známo, že kvalitních rozhodčích na Vysočině moc není. Jakou podle vás mají perspektivu do budoucna a je nastolená cesta správná?

Já si nemyslím, že tu nejsou kvalitní rozhodčí. Nenadál s Nádvorníkem bez problémů zapadli do ligy a za nějakou dobu se objeví i na mezinárodní listině. V nižších soutěžích máme Talpu, Macháta, podle mého názoru tady kvalita je.

Ale začínající rozhodčí asi postupují až příliš rychle nebo ne?

Především potřebují pískat a pískat. A záleží samozřejmě na samotném zápase. Poklidný odřídí v podstatě každý, ale když je utkání problémové, hodně z nich ho nezvládne.

Jak se to projeví?

Podlehnou atmosféře, kritice a začnou kupit chyby. Na jejich obranu ale musím říct, že to na Vysočině není vůbec lehké, což potvrzují i sudí ze sousedních krajů, kteří zde pískají v rámci výměny delegace.

V čem je to na Vysočině jiné?

Hraje se agresivněji, tvrději. Navíc v mnohých oddílech působí funkcionáři, jejichž agresivní chování nemá obdoby. To samé lze říci i o divácích. Jezdit do některých končin na Vysočině je opravdu síla.

S ukončením rozhodcovské kariéry vám přibylo volného času, jak ho trávíte?

Já se dokážu zabavit. Hraji fotbal, hokej a věnuji se patnáctiměsíčnímu vnoučkovi.

Že by budoucí rozhodčí?

Já pevně doufám, že ne. Spíš fotbalista. (smích)

Je možnost, že se vrátíte jako už v minulosti do realizačního týmu divizního Velkého Meziříčí?

Nic takového neplánuji, funkcionařina mě neláká. Ve Velkém Meziříčí trénuji přípravku, to mi stačí.