Tomáš Kosmák přiznává, že se jedná o jeho osobní maximum. „Můj dosavadní rekord byl pět gólů, takže nyní to byla moje premiéra. O to více mě to těší,“ netajil v rozhovoru pro Deník. „Je ale pravdou, že tak jednou za sezonu čtyři nebo pět branek v zápase vstřelím.“
Kosmákova slova potvrzuje i pohled na pořadí střelců soutěže. Na třetím místě ztrácí jeden zásah na vedoucí dvojici. „Za půlkou mých gólů stojí spoluhráči, bez jejichž nahrávek bych tolik branek nedal. V tom zápase mi tam navíc padlo všechno, co mohlo,“ uznal i trochu štěstí při svém střeleckém koncertu.
Až by se zdálo, že se přes brzký začátek utkání, perfektně vyspal. „Právě že moc ne. Když jsem se probudil, byla to docela katastrofa. Ostatně jako každý zápas v Litohoři. To je pro mě smrt,“ prozrazuje s úsměvem vnitřní nesouhlas s nedělním začátkem zápasů od 10.15 hodin. „V sobotu jsou vždycky nějaké akce a vstávat potom na zápas je pro mě hrozný. Ani teď jsem se necítil moc dobře. Ale nějak to ze mě spadlo a výsledek byl dobrý.“
Na hřišti se svým mančaftem jasně koncertoval. „Bylo to na jednu bránu. V obraně jsme hráli zodpovědně a do ničeho je nepouštěli. Myslím, že celý tým zahrál dobře. Byl to jednoznačný zápas,“ má jasno Kosmák.
Po další výhře je Litohoř na přímé cestě k postupu do třetí třídy. K jistotě postupu zbývá tři zápasy před koncem získat jediný bod. „Musíme to zvládnout! Chceme urvat alespoň ten jeden bodík co nejdříve,“ vyhlašuje litohořský snajpr.
Ten patří v kádru týmu ke zlaté střední generaci. V zápise o utkání naleznete u Litohoře hráče s rokem narození 2003, ale také 1976. „Zrovna nedávno jsem si říkal, že ve většině týmů ve čtvrté třídě jsou starší borci a že vůbec netuším, až skončí tihle hráči čtyřicet plus, kdo to bude hrát?,“ usmívá se nedávno třicetiletý Kosmák. „Doufám, že to budu za pár let zvládat stejně dobře, jako ti borci proti nám. Ale končit se určitě nechystám,“ varuje důrazně závěrem gólmany protivníka.