Kliknutím zvětšíte
Od začátku do konce šlo o jasnou záležitost. Havlíčkův Brod předvedl v sezoně 2013/2014 bezkonkurenční jízdu. Své druhé prvenství slavil už v polovině května čtyři kola před koncem a soutěž ovládl s dvacetibodovým náskokem, čímž dorovnal Žďár z roku 2004.
„Úvodních deset kol jsme vyhráli a prakticky tak rozhodli o postupu už na podzim,“ vzpomíná trenér Richard Zeman, který si tehdy v soutěži připsal už svůj třetí primát, navíc pokaždé s jiným týmem.
Přišel jste v roce 2013 z divizního Nového Města s úkolem okamžitě postoupit?
Bylo to tak postavené. Nové vedení Slovanu nebylo spokojené s tím, že Havlíčkův Brod hraje stabilně jen krajský přebor a chtělo to změnit. V čele klubu stál nesmírně pracovitý Ondra Pavlas a peníze do něj neskutečně obětavě sháněl můj brácha Roman. Všechno mi dávalo smysl i z osobního hlediska. Jsem z Havlíčkova Brodu, dcera začala chodit do školky, byl jsem víc doma, odpadlo dojíždění.
Co bylo potřeba v týmu změnit?
Pokud chcete hrát o postup, musíte mít útočnou sílu. Do té doby to všechno stálo na Romanu Provazníkovi, chtěl jsem posílit. S výhledem na vyšší soutěž se mi podařilo přesvědčit vedení, aby uskutečnilo nestandardní přestup Jirky Míči z Jaroměřic. Z jihlavského dorostu se navíc zrovna vrátil šikovný střelec Matěj Vopršal. Ten společně s Kubátem a Vařejkou byli tři dorostenci, kteří hráli v sestavě prim. A na podzim jsme z Jihlavy měli půjčeného záložníka Davida Klusáka. Stal se nejproduktivnějším hráčem a z Brodu se odrazil ke druholigovým angažmá.
První body jste ztratili až v říjnu a podzim končili se čtyřiceti body, soutěž jste pak vyhráli se dvacetibodovým náskokem, což znamená, že jste v podstatě neměli konkurenci…
Všem jsme na začátku dost odskočili. Na jaře sice pod Karlem Kolesou hodně vylétly Jaroměřice, které nás také porazily, ale náš náskok na ostatní byl dostatečně velký.
Do krajského přeboru jste se tehdy vracel po třech letech, kalkuloval už jste i s tím, že soutěž šla kvalitativně dolů?
To nedokážu takhle zpětně zhodnotit. Spíš jsem chtěl okamžitě změnit to, aby při velmi dobrých tréninkových podmínkách nebyli hráči spokojeni s tím, že jim stačí jen krajský přebor. A to se i díky posílení a omlazení kádru podařilo.
Na jaře jste si mohli s ohledem na náskok dovolit trochu polevit, což se stalo, bylo náročné hráče proti slabším soupeřům motivovat?
Bylo to především o hráčích, jak si to srovnají v hlavě, nějaké ztráty tam sice byly, ale dlouhodobý problém a výsledková krize nenastaly. Spíš přišly jiné nepříjemnosti.
Povídejte…
Během jara si zkušení hráči jako Provazník, Kučírek, Novotný a další vyhodnotili, že na divizní úrovni už nebudou chtít pokračovat. A přibyly tak starosti ohledně dalšího doplnění kádru. Zatímco ve Ždírci a na Vrchovině vzešel postupový cíl přímo z týmu, v Brodě ho vytyčilo vedení a nejzkušenější hráči se k tomu postavili stylem „my vám ho pomůžeme vykopat, ale pak už si to hrajte sami“. Byla to škoda a připouštím, že jsem i já s těmi kluky mohl komunikovat citlivěji. Všichni kolem cítili, že se z ligového dorostu pohrnou nadupaní dravci a o budoucnost bude postaráno. Ale byla to mýlka.
Titul jste slavili už v polovině května po jasné domácí výhře nad Čáslavicemi, vybavujete si ty momenty?
Spíš si vybavuji poslední domácí zápas s Humpolcem, po kterém jsme přebírali pohár a medaile. Bohužel nám to utkání nevyšlo a byla to taková kaňka za úspěšnou sezonou.
V týmu jste neměli vyloženého kanonýra, zato rovnoměrně rozložené střelce. Provazník měl patnáct gólů, druhý Míča třináct, Vopršal jedenáct, což byla výhoda, že?
Určitě preferuji, když se o góly podělí víc hráčů. Pokud máte jednoho třicetigólového kanonýra, který se zraní, může nastat problém, takhle je to lepší i pro mužstvo.
Vyrovnanou dvojici brankářů jste vyřešil odchodem Patrika Soukala na hostování do Světlé, proč jste si nechal jen Lukáše Kučírka?
I z tohoto příkladu je patrné, že jsme s divizí počítali. Chtěl jsem mít v postupové sezoně jasnou jedničku, které bude dělat náhradníka zkušený Ivan Rezničenko. Ten druhý pak půjde na hostování, aby oba pravidelně chytali krajský přebor, což se pak vyplatilo, protože Kučírek odešel hned po postupu do Rakouska a Soukal se vrátil ze Světlé se zápasovou praxí výborně připravený.
První divizní sezonu jste skončili na lichotivé čtvrté příčce, v té následující ale sestoupili. Co se stalo?
Nastal klasický stav v Havlíčkově Brodě, kdy na sebe hráči po úspěšné divizní sezoně upozornili a rozutekli se většinou do Rakouska. Pryč bylo najednou šest opor a s nimi 46 nastřílených gólů. Zůstali jen v divizi začínající mladí kluci, z nichž někteří dnes úspěšně hrají třetí ligu, ale tehdy se neměli na hřišti o koho opřít. V zimě navíc došlo k revoluci ve vedení klubu a také to se podepsalo na konečném výsledku.
Čím to, že klub z českého vnitrozemí dlouhodobě doplácí na odliv hráčů do Rakouska?
V porevoluční době tam šlo pár místních hráčů a vytvořily se kontakty a vazby, které jsou doposud aktivní. Co naplat, že se v Brodě dělá „ligová“ mládež. Smutnou pravdou je, že ji klub vychovává pro Rakousko.
Nedoplácí Havlíčkův Brod i na to, že je spíše hokejové město?
V postupové a i divizní sezoně se ten divácký zájem sice podařilo trochu oživit, ale z dlouhodobého pohledu tam je samozřejmě jedničkou hokej. To je ale úděl všech okresních měst na Vysočině. Stejné to mají Jihlava, Ždár, Třebíč i Pelhřimov.
Je možnost, že se někdy jako Broďák v klubu usadíte?
Momentálně tímto směrem vůbec neuvažuji, takovou ambici nemám.
Krajský přebor jste vyhrál se třemi různými týmy, po konci v Havlíčkově Brodě po vás okamžitě sáhla tehdy ještě třetiligová Třebíč, po návratu do Nového Města jste vyhrál divizi a doposud tam působíte v MSFL, máte trenérské ambice i pro profesionální soutěže?
Nějaké oťukávání v minulosti proběhlo, ale já jsem se rozhodl jít cestou stabilního zaměstnání a k tomu trénování, které mě baví a naplňuje. Takže MSFL je pro mě nyní strop. Ale určitě tam vzadu v hlavě nějaký fotbalový sen ještě bude. (smích)
A manažerská činnost? Jste známý tím, že máte kontakty po celé republice…
Toho si užiju i teď, protože úspěšný trenér na nižších úrovních musí být zároveň schopným manažerem.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
