Pouze v Pelhřimově, na hřišti v podstatě jediného favorita na postup, jste prohráli 2:0. Jinak maximálně o branku, proč máte po deseti kolech v tabulce jen deset bodů?
Těch příčin je samozřejmě více. Nejvíce nás samozřejmě mrzí, že jsme nedokázali vyhrát doma. Přitom dobře vím, že z Okříšek se nikdy nevozily body snadno. Řekl bych ale, že je to hlavně shoda okolností. Speřice byly lepší a vyhrály zaslouženě. I Žirovnice byla fotbalová, ale nemůže se nám stát, že ztratíme vedení 1:0 proti soupeři, který hraje v deseti, a ještě nakonec prohrajeme.

Jak hodnotíte divoké domácí remízy 4:4 se Sapeli a 3:3 s Chotěboří?
Každá se rodila úplně jinak. S Polnou to bylo divoká přestřelka v prvním poločase, zvláštní zápas. Byla to škoda, protože co si pamatuji, tak jsme dostali gól v první minutě. Pak jsme dokázali skóre otočit a na 4:4 jsme dostali pro změnu v poslední minutě. Po změně stran se už nic nestalo. S Chotěboří jsme šli naopak rychle do vedení, mohli ho navýšit, ale nestalo se. Pak jsme v závěru horko těžko honili remízu.

Vaše výkony právě sráží velký počet remíz. Jen Polná jich má o jednu více, vy jste se o body dělili čtyřikrát…
Rozdělil bych to na remízy dobré a špatné. Třeba právě s Chotěboří a ve Velkém Meziříčí jsme doháněli dvoubrankovou ztrátu a plichty byly podle mého názoru spravedlivé. To remíza v Třebíči hned v úvodním kole bolí nejvíce. Měli jsme hodně šancí, ale vyhořeli jsme v koncovce. Nakonec jsme zachraňovali aspoň remízu 1:1, což pro nás bylo málo.

Z šestnácti branek jste jich vstřelili sedm v posledních dvaceti minutách a vždy vedly alespoň k bodu. Co tomu říkáte?
Na hráčích je velmi cenné, že bojují do poslední minuty. Potom přijde i odměna. Nechtějí zbytečně ztrácet body, to je do budoucna dobrá deviza.

Dostali hráči od vás po ukončení podzimu nějaké pokyny, jak se připravovat?
Já jsem klukům ani žádné velké pokyny nedával. Připravovat se v omezených podmínkách nemělo smysl, nedostali ani žádné tréninkové plány. Jsou zkušení a sami vědí, jak se mají udržovat v kondici.

Rok u nového týmu. Hekerle odtrénoval jen třináct utkání
Ačkoliv je kouč Vladimír Hekerle u týmu Okříšek bez měsíce rok, tak s tréninkovou praxí to valné není. Za sebou má deset soutěžních utkání, s těmi přípravnými se nevyšplhá ani ke konci druhé desítky.
S tím rozhodně nepočítal. „Situace je bohužel taková, jaká je. Pandemie postihuje všechny sféry života a t sportovní pochopitelně také. Možná nejvíce,“ pokrčí rameny.
Na jaře tak došlo k nezvyklé situaci. Od trenéra Gustava Cabúka převzal tým na sestupovém třináctém místě. Přesto mohl slavit záchranu. Aniž by odkoučoval jediný zápas. „Důležité bylo, že Okříšky zůstaly v přeboru, kam patří. Na oslavu to ale rozhodně nebylo.“
Na podzim vedl svůj tým v deseti zápasech a není úplně nereálná představa, že ani druhá sezona by nebyla hodnocena. „Já pevně věřím, že na to nedojde. Není to příjemné, jsme tady od toho hlavně proto, abychom hráli,“ tvrdí Hekerle.