Vojtěch Dlouhý zkompletoval hattrick dřív, Tomáš Hobza zase otevřel gólový účet zápasu prvními dvěma brankami. „Pro mě to byl povedený zápas a hodně jsem si to užil,“ netajil Hobza v rozhovoru pro Deník.

Brankové dostihy se spoluhráčem zakončil devátou brankou duelu Hobza dvanáct minut před koncem duelu. „Já hraji na křídle, Vojta je střední záložník,“ prozrazuje Hobza. „Konečný výsledek je i pro nás hodně překvapivý.“

Podle křídelníka FŠ zpočátku nic takovému debaklu nenasvědčovalo. „Minimálně v první části zápasu měl soupeř i více šancí. Kdyby tam dali nějaký gól a šli do vedení, a že ho mohli dát, byl by to pro nás hodně těžký zápas. Naštěstí se tak nestalo a nám to tam pak napadalo,“ oddechl si Hobza.

Kádr A týmu fotbalistů Velké Bíteše (na archivním snímku ve žlutých dresech) Michal Šimončič dobrovolně opustil. V béčku v 1. A třídě si ale o víkendu udělal osobní střelecký rekord.
Pět gólů v zápase Šimončič ještě nedal. Možná před lety v přípravce, culí se

Ten je odchovancem Přibyslavic, během kariéry hrál i za městského rivala HFK či za Okříšky. Tedy tým, který momentálně pořadí krajského přeboru kraluje. O dva body před FŠ.

Také proti Okříškám se Hobzovi střelecky dařilo. Na remíze 3:3 se podílel dvěma góly. Pociťoval tehdy zvýšenou motivaci proti bývalému celku? „Asi bych to úplně neřekl. Samozřejmě tam ty kluky znám, takže trocha motivace tam byla, ale že bych to hrotil víc než ostatní zápasy, to ne,“ usmívá se Hobza.

Pro fotbal na Třebíčsku je samozřejmě dobře, že v přeboru hrají prim týmy z okresu. A pro fanoušky bude pikantní sledovat jejich souboj. „Samozřejmě je to zajímavé,“ uznává Hobza. „Okříšky tu soutěž hrají dlouho, pravidelně se umíšťují v horní části tabulky. Že se na špici s nimi držíme je určitě dobrý pocit.“

Céčko pelhřimovského Maratonu (na archivním snímku v černobílém) nastřílelo do sítě Střepiny Žirov sedm branek. Čtyři z nich zaznamenal Jan Pavouk.
Přišel poprvé, vyložil kvarteto a končí. Pořád mě trápí třísla, prozradil Pavouk

Nováček soutěže udivuje především svojí střeleckou potencí. V deseti zápasech nasázel do sítě protivníků již třiačtyřicet gólů. Jakoby ani nepociťoval rozdíl mezi přeborem a 1. A třídou. „Minimálně po stránce fyzické kondice jsou týmy lépe připravené,“ všiml si Hobza. „A také takticky. Je vidět, že soupeři nás mají nastudované, vědí, jak na nás hrát a snaží se být na naši hru připravení.“

Zatím to ale většinou nestačí. Ve Fotbalové škole jsou zvyklí končit na špici a postupovat do vyšších soutěží. Dobře nakročeno k tomu mají i v této sezóně. „Nějaký přímý požadavek od vedení či trenérů na postup tady není,“ tvrdí Hobza. Ale po postupu pošilhává: „Spíš my hráči v kabině jsme si řekli, že se pokusíme postoupit. Myslíme si, že na to máme. Půjdeme krok za krokem a uvidíme, jak se nám bude dařit.“