Říkáte, že Tip ligu hrajete od samého začátku. Jaké máte další úspěchy?
Tip ligu jsem na Třebíčsku vyhrál už jednou. Myslím, že třikrát jsem byl mezi nejlepšími třemi. Co si vybavuji, tak jsem vyhrál i párkrát v jednotlivém kole.

V soutěži jste se držel stále v popředí, ale o výhře jste rozhodl až v posledních kolech. To jsme museli zařazovat kvůli Covidu zápasy se zahraničních lig a reprezentace. Byla to pro vás výhoda?
Občas si vsadím ve Fortuně, takže nějaký přehled o zahraničních soutěží mám. Nějak se to sešlo, dařilo se mi pravidelně bodovat, držel jsem laťku. Ostatní soupeři měli naopak výpadky.

V elitních evropských soutěží občas bývají výsledky nečitelné, zabralo vám vyplnění tipů více času?
(smích) Někdy se vyplatilo o tom moc nepřemýšlet a vsadit kartu remíz nebo jedniček. Tím mám na mysli třeba poslední dvě kola. Takhle to asi dělal ale málokdo, každý se snažil analyzovat jednotlivé zápasy, sledovat formu a poslední výsledky jednotlivých týmů.

Analyzoval jste při zadávání posledního kola o to déle, když jste hájil šestibodový náskok?
To byly zápasy Národní ligy. Samozřejmě jsem sledoval bodové odstupy v jednotlivých skupinách, zabralo to hodně času. Natipovat zápasy ve výkonnostním fotbale bylo pro mě podstatně jednodušší, to mi trvalo asi minutu.

Bral jste v potaz i karanténu u jednotlivých týmů?
Tak daleko jsem zase nešel.

Řada soutěžících doplatila na klubismus. Jak jste na tom byl vy?
Já jsem v Okříškách až na pár okamžiků strávil celou kariéru, jsou pro mě srdcovka. V Tip lize jsem byl ale realista. Klubismus musel jít stranou. Je ale pravda, že jako fanoušek už mám trochu odstup. Jako zainteresovaný hráč bych asi sázel pořád na výhru Okříšek.

Jak užijete výhry?
Už jsme to řešili, budeme mít pěkné Vánoce. (smích)

Můžete to určit blíže?
Jako rodině se nám dařilo. Druhý byl totiž můj syn Ondřej a třetí přítelkyně Alena Mašková. Navíc jsme vyhráli i soutěž týmů, takže máme dva sudy piva. To se asi jen tak opakovat nebude.