Bez většího přehánění se dá říci, že patří k hlavním ikonám fotbalu v Bystřici nad Pernštejnem posledních dvou dekád. S tím je ale nyní nadobro konec. Středopolař Luboš Zbytovský, který žije celý život v nedalekém Dalečíně, ve svých šestatřiceti v divizním klubu skončil. „To rozhodnutí nepřišlo ze dne na den,“ prozradil šikovný štírek, který si v dresu Nového Města na Moravě vyzkoušel také třetí ligu.

Luboši, proč jste se rozhodl v Bystřici skončit?
Během posledních dvou let jsem byl dvakrát na operaci s meniskem. Koleno se pak začalo znovu ozývat, už jsem ani nedohrál minulou sezonu a stále s ním mám problémy. Doktor mi říkal, že je zdevastované a bude mě stále pobolívat, proto už nemohu tolik trénovat.

Byl to jediný důvod?
Nebyl. Narodil se nám druhý přírůstek do rodiny, navrch je mi přece jen už šestatřicet, to také sehrálo svoji roli. Prioritní ale byly problémy s kolenem. Byl jsem zvyklý pracovat naplno, což bych nyní nemohl. A vím, že bych nedokázal na této úrovni trénovat jen napůl.

Po dlouhých letech, kdy byl Petr Nedvěd spojen výhradně s fotbalovým klubem ve Žďáře nad Sázavou, se nyní jako hlavní trenér ujal fotbalistů Nové Vsi.
ROZHOVOR: Cílem pro nás zůstává špička tabulky, proradil kouč Nové Vsi Nedvěd

Vypadá to, že jste nad tímto krokem uvažoval delší dobu.
Ano, už pár posledních měsíců jsem to zvažoval, určitě to nepřišlo ze dne na den. Ještě jsem chtěl hrát, ale když neustále jezdím na obstřiky s kolenem, plus ty další důvody, nebylo moc co řešit.

Jak vaše rozhodnutí přijalo vedení oddílu v Bystřici, ale rovněž i trenér či spoluhráči?
Abych řekl pravdu, tak mě moc nelámali ke změně rozhodnutí. Všichni dobře chápali, že už kvůli zdraví prostě na této úrovni hrát nemůžu. Kluci v kabině sice říkali, ať to ještě zkusím, ale jinak to brali v pohodě, nebyl v tom žádný problém.

Bystřice je známá velice dobrou partou. Jak moc vám bude tamní kabina chybět?
Kabina mi bude určitě hodně chybět. Přesně jak říkáte, parta tady byla vždycky hodně dobrá. Ale tam, kam nyní jdu hrát, je také velice dobrá parta.

Hodně vrásek na čele musela nadělala letní přestávka trenérovi fotbalistů Pelhřimova. Richard Zeman se musel vyrovnat s nečekaným odchodem několika hráčů.
Fotbalisté Pelhřimova přes léto oslabili. Ale i tak z ambicí nikterak neslevili

Proč jste se rozhodl zamířit právě do Jimramova, který působí ve 3. třídě žďárského okresu?
Předně to mám z Dalečína do Jimramova jen kousek. Znám zde spoustu kluků, navíc i naše manželky se kamarádí. Už několikrát předtím mi zde říkali, že až skončím v Bystřici, ať si jdu zahrát s nimi. Už dříve jsem se občas na kole zajel na domácí zápasy Jimramova podívat.

Pravděpodobnost, že bychom vás ještě někdy viděli v dresu Bystřice, je tedy minimální?
Můj konec na této úrovni je definitivní, budu hrát už jen pro radost. Úplně končit s fotbalem ale ještě nechci, proto jdu do Jimramova.

Na co budete z řady let v Bystřici, ale také z tříletého působení ve Vrchovině nejvíce vzpomínat?
V Bystřici jsem byl dvacet let, byly to skvělé roky. Určitě největší zážitek byl před deseti lety, když jsme konečně postoupili do divize. Štace v Novém Městě byla také dobrá, nikdy by mě nenapadlo, že si zahraji třetí ligu. Zde jsem zažil asi největší euforii, když jsme se v první sezoně v MSFL zachránili až v posledním kole. Následná oslava byla asi tou nejlepší.