Trenére, kde hledat příčiny toho, že se Pelhřimov ohřál v divizi pouze jedinou sezonu?
Těch důvodů je samozřejmě víc. V první řadě bych chtěl připomenout, že jsme loni v létě šli do vyšší soutěže s úplně stejným kádrem, který si postup vybojoval. Velice brzy jsme ale přišli o klíčového útočníka Tomáše Mazače, který si v pátém kole poranil koleno a vypadl pro celý zbytek sezony. Jedinou posilou byl v půlce podzimu příchod stopera Lukáše Rajtmajera, jinak jsme dali šanci stávajícímu kádru
Absence střelce byla asi největším problémem?
Určitě ano. Na Mazače jsme hodně sázeli, ale při jeho absenci byl nejlepším střelcem týmu s pěti brankami Dan Poul, z nich ale tři vstřelil z pokutových kopů. Přitom každý tým ve spodku tabulky nějakého střelce měl, Speřice Svobodu, Tasovice Lapeše, Břeclav Kristoně, Velké Meziříčí Malatu. My jsme nikoho takového neměli.
Berete tedy zpětně jako chybu, že se kádr neposílil?
Zpětně se to jednoduše říká, ale asi to posílit chtělo. Možná jsme měli až moc velké oči. Ale rozhodně to nebylo jen a jen o absenci klasického hroťáka.
Můžete to rozvést?
Gólmani byli v divizi první rok, to samé stopeři. V mladém kádru byl jen tři zkušení hráči, kteří ale posledních pět šest let hráli jen krajský přebor. Ani oni tak neměli s vyšší soutěží tolik zkušeností. A právě ta nezkušenost, neotřískanost byla klíčová v tom, že jsme na podzim i na jaře lacino poztráceli tolik bodů, v každé půlsezoně dobře šest či sedm.
Projevilo se to také v tom, že jste až příliš často nedokázali dovést do úspěšného konce slušně rozehrané zápasy? Třeba derby ve Speřicích pár kol před koncem, kdy jste i přes herní převahu inkasovali jedinou branku zápasu v úplném závěru…
Ano, to byly situace, které jsme prostě nezvládli. V závěrech zápasů jsem buď neudrželi vedení, v horším případě jsme inkasovanou brankou prohráli.
Ve vaší velice úspěšné kariéře je to druhý sestup. Dá se tento porovnávat s tím v roce 2016, kdy jste vedl rovněž v divizi Havlíčkův Brod?
Příliš ne. Tehdy jsme s Brodem v první divizní sezoně po postupu skončili na skvělém třetím místě. Pak následoval hromadný odchod hráčů do Rakouska, mužstvo se silně omladilo, v tom byla určitá podoba s Pelhřimovem, a druhý rok se spadlo.
Nebyl kádr Pelhřimova na divizi až příliš úzký?
Nikdy jsme se na to nevymlouvali, ale byl úzký nejen do kvantity, ale i do kvality. Navíc nás celé jaro pronásledovala řada zranění. Někdy v pátém kole se zranil důležitý střední záložník Smejkal, posledních šest nebyl stoper Rajtmajer, poslední tři pak ani druhý stoper. Při té šířce to byly citelné ztráty. V tom jsme měli i trošku smůly, protože přetržené vazy, kotník, zápal plic, taková zranění moc neovlivníte.
Co bude v Pelhřimově následovat nyní?
Samozřejmě byli všichni v klubu smutní, že se už po roce vracíme do přeboru. To jsme nechtěli, ale dopadlo to tak, jak dopadlo, už se s tím nedá nic dělat.
Budete v klubu pokračovat na trenérském můstku?
Jsem pod sestupem také podepsaný, proto bych chtěl pokračovat. Jisté jsou dva odchody, Rajtmajer se vrací do Českých Budějovic, Niederle odchází do Rakouska. Pokud kádr zůstane pohromadě a dostal bych druhou šanci, nebránil bych se pokračování. Ale to je otázka spíše na vedení klubu, nikoliv na mě. V té souvislosti musím říci, že si cením toho, že při těch neúspěšných výsledcích mě vedení podrželo. Jiné kluby, třeba Břeclav či Tasovice, na podobnou situaci reagovaly změnou trenéra.
Měl by být cílem klubu okamžitý návrat do divize?
Podle mého by na to měl mít, před rokem jsme vyhráli krajský přebor s náskokem dvaceti bodů, ale nestačilo to. Třeba Polná, která postoupila spolu s námi, se hladce zachránila, jenže to byl poněkud jiný případ. Polná přivedla do středu pole Nigérijce Labarana, který byl o dvě třídy lepší než většina hráčů v divizi. K tomu byl v sestavě Bělorus Kazlou a když bylo potřeba, v zimě přivedli do v útoku zkušeného Žilu, který nastřílel za polovinu sezony snad k deseti gólům.
Neboli zareagovali na možné problémy, zatímco vy ne?
Dá se to tak říci. Dokázali posílit, kdežto nám se to nepovedlo. Ono to prostě posílit chce, když máš v kádru vesměs mladé hráče a ti zkušení hráli pět let o patro níž, takže už z toho přece jen vypadli. Každá vyšší soutěž holt má vyšší nároky.
Načítám tabulku ...
