Mýty o tepelných čerpadlech a solárních panelech: Na co si dát pozor

Největší mýty o fotovoltaice

1. Solární panely mi zajistí kompletní spotřebu energií po celý rok
Nejčastěji pokryje fotovoltaická elektrárna (FVE) spotřebu domácnosti zhruba z 60 procent. Je to dáno zastíněním panelů a také dobou slunečního svitu, v zimních měsících a při inverzi je výkon FVE značně omezený. Energii můžete ukládat do baterií, ale také ty mají omezenou kapacitu a celou vaši zimní spotřebu nepokryjí.

2. Solární panely jdou na každou střechu
Každá střecha je jiná a řešení je vždy individuální. V úvahu je nutné vzít sklon střechy, její členitost i zastínění. Velké omezení představují okolní stavby, komíny, stromy či hromosvody, které mohou panelům stínit a výrazně tak omezit jejich výkon. To vše technik promyslí a připraví řešení na míru konkrétnímu domu.

3. Jednou koupená fotovoltaika mi vydrží už navždy
Nic nevydrží věčně. Vždy záleží na tom, jak kvalitní řešení si pro svoji elektrárnu zvolíte, každý dodavatel používá různě kvalitní komponenty. Životnost současných panelů je kolem 20-25 let, ty nejkvalitnější střídače vydrží až 15 let.

Rekordní zájem o soláry: Přebytky energie ať sousedé sdílejí, apelují odborníci

4. Když si koupím FVE s baterií, budu energeticky soběstačný
Baterie neslouží k dlouhodobému ukládání energií, ale pomáhají vám vyrovnat výkyvy ve vaší spotřebě energie během dne. Většinou tedy nastřádanou energii spotřebujete během toho samého dne nebo hned v následujících dnech.

5. Moje investice do fotovoltaiky má nejistou návratnost
Nejčastěji se na střechy instaluje 14 panelů o celkovém výkonu 7,56 kWh. Taková elektrárna vyjde na 420 tisíc korun. Stát vám formou dotace poskytne 205 tisíc korun. Vaše investice je tedy 215 tisíc korun. Návratnost závisí na ceně elektrické energie. Při současných extrémních cenách se vám investice vrátí obvykle do pěti až osmi let podle množství spotřebované elektrické energie.

6. FVE si naistaluji sám, ušetřím, a ještě dostanu dotaci
K získání dotace je nutné, aby instalaci provedla certifikovaná společnost. Svépomocí tak můžete přijít o desítky tisíc korun. Neodbornou instalací také riskujete špatné fungování systému, poškození panelů a vysokou poruchovost.

Největší mýty o tepelných čerpadlech

1. Když bude zima, tak mi tepelné čerpadlo teplo nevyrobí
Pokud klesne venkovní teplota pod nastavenou hodnotu, aktivují čerpadla typu vzduch-voda přídavný elektrický ohřev. Pro každého je hodnota nastavená individuálně, aby odpovídala danému prostředí. Kvalitní čerpadla jsou schopná vyrábět teplo i při teplotách hluboce pod bodem mrazu.

2. Tepelné čerpadlo jen hřeje, v létě potřebuji i klimatizaci
Systém je založen na přeměně energie a proces lze jednoduše obrátit. V horkých letních měsících tak může čerpadlo sloužit zároveň jako klimatizace, kdy je teplo odváděno z vnitřního prostředí ven.

3. Tepelné čerpadlo není možné použít ve starých budovách
Tepelná čerpadla je možné využít i ve starších budovách s radiátory. Když půjde o budovu, která je nezateplená a ztráty tepla jsou vysoké, pak je jen potřeba vybrat tepelné čerpadlo s vyšším výkonem.

Češi kvůli obavám z plynu vykupují tepelná čerpadla, čekají na ně i měsíce

4. Tepelné čerpadlo je hlučné
Moderní tepelná čerpadla už téměř neuslyšíte. Hlučnost čerpadla závisí vždy na jeho velikosti, výkonu, a především umístění v prostoru. V běžném provozu dosahují 50-55 dB, což představuje běžnou mluvu. Doporučená instalace je na volnější neuzavřený prostor, což sníží hlučnost na minimum.

5. Tepelné čerpadlo potřebuje příliš mnoho místa
Pro instalaci čerpadla vám stačí venkovní prostor, kde budou aspoň tři metry volného místa od jednotky. Kvůli proudění dostatečného množství vzduchu musí být umístěná pár desítek centimetrů ode zdi. Čerpadlo by také nemělo být pod okny ani v rozích dvorků či teras.