„Stojíme na prahu světa, ve kterém se rozdělíme na správné Evropany a ty druhé,“ začíná svůj nejnovější blog 46letý pedagog a litoměřický radní Wünsch. Text nazvaný „Očkování macht frei“ doplnil fotkou s nápisem „Arbeit macht frei“ (práce osvobozuje) známým z bran koncentračních táborů pro Židy a další menšiny.

Politikovi vadí plány, že by bez certifikátu o prodělaném očkování nebo bez covid pasu nemuseli mít lidé povolenou dovolenou, masáž nebo hospodu. „S takovým kastováním má Evropa neblahou praxi s tragickými následky. Naposledy jsme takto byli rozděleni před 82 lety jedním šílencem. Došel tak daleko, že ty podle jeho ideologie méněcenné označil a nechal chodit pod chodníkem,“ napsal místostarosta Litoměřic.

 Za nesmysly, které snad už odeznívají, považuje podobné debaty předseda Společnosti infekčního lékařství a ústecký primář Pavel Dlouhý. Benefity pro očkované považuje za správné a nikoho nediskriminující, ostatně alternativu k vakcinaci představují antigenní nebo PCR testy.

„Pokud někdo podstoupí očkování, a přispěje k tomu, že společnost bude chráněná a že se epidemie zbavíme, měl by být odměněn,“ říká Dlouhý s tím, že podle ústavních právníků je diskriminace něco, co se děje neúčelně. „Tady je účel jasný a konformní s ústavou,“ dodává primář, který se podílel na přípravě návrhu pro hlavní hygieničku a ministerstvo zdravotnictví, jak postupovat při otevírání Česka v souvislosti s postupným proočkováním populace.

 Wünschova analogie nenechala v klidu ani nezdravotní experty. Jak připomíná ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, pandemie koronaviru vyzývá k řešení problémů, jimž moderní svět dosud nemusel v této míře čelit. Podle Pavláta je ale pandemie současně i výzvou lidské soudnosti. A zdaleka ne vše se při hledání nejlepšího řešení daří a ne každý ve zkoušce soudnosti obstojí.

„Nacházet přímé souvislosti mezi očkováním proti covidu-19 a koncentračním táborem, jak činí na svém blogu Lukas Wünsch, je projevem ignorance. Neudiví však, jestliže tento komunální politik ve svém textu jako zřejmě nejhorší příkoří, jež za druhé světové války postihlo ´méněcenné´, uvádí ´chůzi pod chodníkem´,“ dodává Pavlát.

Filozofická úvaha? 

Wünsch chápe svůj článek nikoli jako odbornou polemiku, ale jako filozofickou či morální úvahu. „Očkování je asi správné, nemám proti němu nic,“ říká po telefonu. Trvá si však na tom, že vakcinací svět rozdělí lidi na jedny a druhé, lepší a horší. A že podobné členění připomíná to, co nosil v hlavě Hitler. „Je mi líto těch, kteří si budou připadat jako horší,“ říká o lidech, kteří z různých důvodů nepodstoupí vakcinaci. K její podpoře od lékařů i politiků a k akceptaci očkování velkou částí veřejnosti nabízí analogii s masovou podporou nacistické ideologie německými davy ve 30. a 40. letech. „Vakcína nebyla řádně vyzkoušena a můžeme se bavit i o tom, jak moc je účinná,“ dodává Wünsch a nabízí sejít se nad tématem třeba za rok. „Schválně, co historie ukáže,“ říká politik.

Jeho příměr zatím hlavně vzhledem k historickému kontextu odsoudil i krajský radní Tomáš Rieger (ODS), dříve mluvčí Památníku Terezín. „Není to ani případné, ani vkusné,“ říká. Před několika lety reagoval v podobné věci dokonce trestním oznámením. Bylo na divadelníka Jiřího Maryška, který na Facebooku vyjmenoval ústecké politiky za doprovodu fotky z filmu Lidice s popravenými lidmi.

Příbuznou kauzou v regionu naposledy neblaze proslula partaj Lepší Sever s předvolebním billboardem boxera Lukáše Konečného se sloganem „Konečně řešení“. Podobné odkazy k minulosti jsou citlivé nejen kvůli přeživším. „To jsou prostě věci, na které se nemá sahat. Pořád žije pár přímých účastníků holocaustu, ale hlavně druhá a třetí generace, pro které to je a bude citlivé téma,“ potvrdil Rieger.

 Wünschova nacisticko-očkovací analogie není v českém prostředí první. Zkraje roku sáhly ještě k explicitnějšímu vyjádření desítky lidí na demonstraci v Praze. Na Staroměstské náměstí vyšli s připnutou žlutou hvězdou s nápisem „Neočkovaný“. Odsoudili to zástupci židovské obce, ale i dalších církví v Česku a také izraelský velvyslanec. Akce se zúčastnila i Lenka Tarabová, která do té doby působila jako seniorská ombudsmanka v Liberci. Vedení města ji potom z pozice odvolalo.