V čele stavebního ředitelství dráhy stál uznávaný německý inženýr Konrad Wilhelm Hellwag. Koncese ke stavbě 625 kilometrů dlouhé kmenové sítě byla udělena v červnu 1868 a je z dnešního pohledu neuvěřitelné, že již v prosinci 1869 byl zprovozněn první úsek (v rovině mezi Kolínem a Golčovým Jeníkovem). Do Jihlavy se železnice dostala v lednu 1871.

K zprovoznění úseku mezi Znojmem a Vídní si naši předkové museli počkat do listopadu 1871. Velké Severozápadní nádraží ve Vídni bylo dokončeno jako vůbec poslední část stavby v červenci 1872. Do roku 1875 se pak Severozápadní dráha rozrostla ještě o dalších 300 kilometrů doplňující sítě, včetně krásného nádraží v Praze-Těšnově. Tím bylo dosaženo bezkonkurenčně nejkratšího spojení mezi Vídní a Berlínem.

Soumrak dráhy přišel po roce 1918, kdy převážně z ideologických důvodů byl pražskou vládou jednoznačně preferován dálkový tranzit přes Břeclav a Brno či Přerov. Ano, čtete dobře, 925 kilometrů kolejí za pouhých sedm roků, se všemi nádražími, náročnými mostními a tunelovými stavbami, zářezy a náspy, se všemi výkupy pozemků apod. Pouhých sedm let! Jak to ti naši předkové v tom často ideologicky odsuzovaném "žaláři národů" jen dělali?

JIŘÍ KACETL