KDY: 3. října od 9.00
KDE: sraz u přístřešku na Točně, Stránská, rozcestí
CO VZÍT: čelovka nebo baterka pevná obuv, svačina

Stránská skála je pro Brňany jedinečné místo, jedná se o kultovní vrchol Brna, jeho velká výhoda je obrovská přírodní hodnota, dostupná městskou hromadnou dopravou. Podle odborníků na ochranu přírody se jedná o pomyslné „dozvuky“ Moravského krasu; jehož hranice je vzdálena asi dva kilometry vzdušnou čarou.

„Přijďte se podívat na evropsky významnou lokalitu přímo v Brně, kam dojedete šalinou. Zjistíte zajímavosti o zdejší vzácné přírodě, dozvíte se proč ji chránit a jak k tomu přispívá projekt LIFE SouthMoravia, který podporuje na Moravě pastvu,“ uvádí Ivana Mariánková, manažerka projektu.

Na akci, která má motto „exkurze za přírodou na povrchu i do podzemí“ se podílí AOPK RP Jižní Morava, Správa CHKO Moravský kras a také ochránci přírody z projektu LIFE SouthMoravia. Akce se koná ku příležitosti Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021.

„Oblast patří k botanicky nejzajímavějším a floristicky nejbohatším lokalitám na území města Brna s nezanedbatelným zoologickým významem. Celá lokalita leží na vápencové skále. Díky expozici svahů a skalním výchozům se zde vytvořila specifická vegetace subpanonských stepních trávníků, širokolistých suchých trávníků, bazifilní vegetace efemér a sukulentů, štěrbinové vegetace vápnitých skal a drolin, pěchavových trávníků a skalní vegetace s kostřavou sivou,“ doplňuje Ivana Mariánková.

V rámci projektu LIFE SouthMoravia se o Stránskou skálu starají například dobrovolníci ze střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn. Ti zde nedávno vyřezávali mohutné šípkové keře a hradbu zlatého deště, který se sem rozšířil z přilehlých zahrádek.

„S pracemi se začalo letos v zimě a udělal se prvnotní zásah spočívající ve výřezu křovin. Budeme ale pokračovat dále na větší ploše a s větším nasazením,“ popisuje manažer lokalit projektu LIFE SouthMoravia Vilém Jurek.

V malém rozsahu se pod zemí vyskytují krasové jevy; příkladem jsou tři nepřístupné jeskyně. Právě v nich byly začátkem 20. století nalezeny paleontologické nálezy a pozůstatky činnosti člověka z dob pravěkých lovců mamutů. V minulosti se v severní části těžil kámen a zůstaly zde podzemní štoly. Podzemní prostory jsou zimovištěm netopýrů, např. vrápence malého.

Území je devastováno lidmi, ať už nadměrným sešlapem, odpadky nebo ničením skalních výchozů. Proto je nutné v rámci projektu LIFE vynakládat poměrně velké výdaje na opatření proti neukázněným návštěvníkům.

„Primárním cílem je odstranit nežádoucí dřevinnou vegetaci s cílem otevřít území do všech stran a krásy. Doplňkem obnovy bude sečení a extenzivní pastva ovcí,“ uvádí Jurek.

Pavel Pechoušek