Autor má za sebou již celou řadu knih literatury faktu i prestižní Mezinárodní čestné uznání v rámci ceny Egona Ervína Kische za literaturu faktu. Jeho předchozí kniha o našem městě s názvem Třebíč ve spárech StB z roku 2012, kde odhaluje zločiny Státní bezpečnosti a KSČ v Třebíči v letech 1945-1989, byla brzy beznadějně vyprodána.

Právě vyšlá kniha Třebíč mystická je též literaturou faktu, i když, jak autor sám už v úvodu zdůrazňuje, do knihy hodlá svými osobními komentáři vstupovat a říkat svůj názor. To také skutečně v průběhu knihy činí a často uvádí pro srovnání i podobné případy a události i z jiných částí republiky, což ale není na škodu.

Kniha Třebíč mystická.Kniha Třebíč mystická.Zdroj: poskytla Marie Fischerová

Knihu to svým způsobem obohacuje, byť ji činí i svéráznější a osobitější. Dává jí to však na čtivosti a neřadí se tak mezi podobná vědátorská, a poněkud odlidštěná díla o historii města jen pro omezenou skupinu historiků a archivářů.

Kniha Třebíč mystická je psána opravdu srozumitelným jazykem i pro běžné občany, i když se věnuje tématům často složitým. Autor někdy vtipně, výstižně, byť i za cenu hrubějšího slova, kritizuje či paroduje různé nešvary v historii i přítomnosti města. Dalo by se říci, že se autor vzdává takzvané politické korektnosti, aby přesně a výstižněji mohl popsat od srdce, co cítí a jak to cítí a ukázat některé nešvary ve své nahotě.

Slamáci zdobí silnici u Jakubova od roku 2005.
Obří Krteček vylezl z hromádky u Jakubova. Podívejte se i na další slamáky

Autor se v knize věnuje historii Třebíče od pravěku do současnosti a jedním z hlavních témat je mystika zdejšího místa, někdy lze až říci - genius loci. Někdy kniha přechází až do esoterična. Ostatně kromě mystiky popisuje i naprosto konkrétní události i osobnosti, které jsou s těmito oblastmi v Třebíči spojeny. Autor přitom zůstává nad věcí a má odstup, což je důležité. Toto téma sice předkládá a rozebírá, ale nevnucuje čtenáři se s ním ztotožňovat.

Kniha se věnuje i tématům mezi nebem a zemí, takže ateisté či materialisté mohou být dotčeni, že se kniha nedrží navyklých osnov knih, které byly vydávány o historii Třebíče za komunismu a těmto duchovním tématům se nespravedlivě vyhýbaly, zatímco upřednostňovaly v dějinách města jen řemesla a dělnické hnutí. Jenže právě tato kniha a její netradiční duchovní pojednání o Třebíči tuto historickou křivdu poněkud napravuje a nově čtenáře obohacuje o další rozměr.

Jelikož se kniha věnuje i citlivým tématům, které byly v historii Třebíče mnoho let upozaďovány či tabuizovány, může kniha vyvolat u čtenáře mnoho emocí. A jelikož je doslova napěchována fakty a jde o dílo velmi rozsáhlé, určitě si tam každý najde něco, s čím nemusí osobně či svým směrováním úplně souhlasit.

A dá se tedy říci, že nad knihou lze dlouze diskutovat. Kniha však přináší nejen netradiční pohled na dějiny města, ale také velice zajímavé nové historické poznatky a zajímavé souvislosti, které jsou rozhodně obohacením čtenáře i historie města.

Josef Porazil z Náměště letos na jaře oslavil 103 let.
Zemřel ve věku 103 let. Josef Porazil z Náměště byl čilý až téměř do konce

Přestože i já v knize nacházím věci, na které mám jiný názor, jsem ráda, že tato kniha vznikla. A jsem ráda, že je pojata opravdu odvážně a místy svérázně, protože po mnoha desetiletích vydávaných knih o Třebíči, které byly buď stroze vědecké či archivářské, nebo byly naopak jen pohádkově laděným souborem pověstí, opět držím v ruce knihu o historii Třebíče, která má tu energii dát mi hlubší zamyšlení nad historií města.

Není jen strohou literaturou faktu, ale opravdu čtenáře vtáhne do děje. Doslova jej vcucne, aby jej na svém konci vyplivla přehlceného emocemi, fakty a nutností časového prostoru, který čtenář potřebuje na vstřebání právě prožitého. Nikoliv jen přečteného, ale opravdu prožitého.

Autor mě dokázal na mnoha místech knihy přivést i k slzám dojemným popisem událostí a životních příběhů lidí z historické Třebíče. Například celou kapitolou o třebíčském pastýři Františku Dusíkovi a osudu jeho rodiny, která je z mého pohledu asi nejcennějším přínosem knihy.

Jak jsem psala, jsou věci, které mi v knize také nesedly, a s některými nesouhlasím, ale to je někdy věc osobního názoru a pohledu na svět, ne nutně chybnou interpretací faktů a myšlenek autorem. Celkově je kniha dozajista obohacením.

Marie Fischerová