Drak Šimona Čecha byl ručně vyrobený jeho dědečkem, měl nejdelší a nejhezčí ocas a létal ve výšce zhruba 190 metrů. U země nebyl tak silný vítr, aby draky vyzvedl hned do vzduchu, tak se někteří drakoletci se svými draky dost naběhali, aby je dostali do patřičné výšky, kde foukal silnější a stabilnější vítr. Někteří draci skončili ve větvích stromů a někteří zamotáni do drátů elektrického vedení, to tak občas bývá. Vše dobře dopadlo a draci se dostali do rukou svých majitelů. Počasí se také v nedělním odpoledni vydařilo. Po skončení létání dostaly přítomné děti odměnu z rukou pracovnic Městského kulturního střediska Lucie Vespalcové a Veroniky Zlatuškové.

Zbyněk Hobza