Jelikož ze zámeckého nádvoří lze do konírny nahlédnout třemi okny, představíme Vám každý týden tři různé umělce:

1.–7. března: David Habermann, Petr Klukan, Zdeněk Šplíchal

8.–14. Března: Paul Ewert, Lubomír Kerndl, Ladislav Kukla, Alice Waisserová

Výstava je nasvícena každý den od 9 do 20 hodin.

Prezentační stránku muzea můžete sledovat na našich webových stránkách www.muzeumtr.cz.

Ale co se děje za zdmi muzea? Muzejní fond obsahuje širokou škálu sbírek, např. s fondem plakátů či částí výtvarné sbírky jsme vás seznámili prostřednictvím našeho „Muzejního výdajového okýnka“, ale pro veřejnost je nejvíce známá sbírka třebíčských betlémů.

Sbírku započal vytvářet již Muzejní spolek od počátku 20. stol. Zformována byla za 2. sv. války, kdy se rovněž prezentovala veřejnosti. V roce 1943 byly betlémy vystaveny v budově tehdejší Městské spořitelny v Třebíči a díky rozhlasové reportáži s ní byla obeznámena široká veřejnost.

Betlémy byly a jsou často prezentovány nejen v Třebíči, ale i v celé České republice a rovněž v zahraničí. Legendární je cesta malovaného papírového betlému autora Adolfa Jelínka do Kanady. V roce 1966 se hledal vhodný exponát jako upoutávka na světovou výstavu Expo, která se konala v roce 1967 v Montrealu. A padla volba na třebíčské betlémy. Vybrán byl právě betlém Adolfa Jelínka a byl vystaven ve výkladní skříni na hlavní třídě v Torontu přes celé Vánoce. Od roku 2003 jsme se pravidelně účastnili mezinárodní výstavy „100 Presepi“ (100 betlémů), a to až do roku 2018. V roce 2007 získal v silné konkurenci betlém Josefa Macholána ze Sudic na Třebíčsku stříbrnou plaketu za nejlepší zahraniční betlém.

Fond betlémů je soustavně rozšiřován koupí historických i současných celků, v současné době obsahuje 120 celků.

Na počátku roku 2020 se rozrostla podsbírka betlémů Muzea Vysočiny Třebíč o unikátní soubor figurek třebíčských autorů Františka (otec) a Jana (syn) Janovských. Soubor, který čitá necelých 1 900 položek je tak nyní jedním z nejpočetnějších ve sbírce třebíčského muzea.

Část figurek v nově nabytém souboru je signována i datována. Většinu z nich vytvořil Jan Janovský z Třebíče (téměř 900 kusů mezi lety 1911 až 1977). Soubor dále obsahuje necelou stovku figur malovaných jeho otcem Františkem Janovským. Zbývající položky jsou bez signatury, příp. se jedná o jednotliviny, coby dary od ostatních betlemářů.

Podle typu malovaných figurek (ať velikostí či kvalitou) je pravděpodobné, že se nejedná o jeden ucelený soubor. Jako pravděpodobnější se jeví, že jeho hlavní část je doplněna o fragmenty dalších asi dvou betlémů. Soubor neobsahuje oblohu, která určuje délku betlémské scény. Podle sdělení poslední majitelky bývala délka rozestavěného betléma cca 4,2 m. Betlém však nebyl od 70. let v rodině stavěn a nedochovala se ani žádná jeho fotografie. Betlém, který nyní významným způsobem zhodnocuje sbírku Muzea Vysočiny Třebíč, byl zakoupen zčásti z mimořádné dotace na akvizice zřizovatele muzea (Kraj Vysočina, cca 91,5 % ceny), zbývající část (cca 8,5%) uhradilo muzeum z vlastních investičních prostředků určených na akvizice. (Věstník AMG 4/2020. Nová akvizice betlémových figurek. Tomáš Hartman, Muzeum Vysočiny Třebíč)

A jak probíhá získání nové akvizice? Než se předměty zařadí do sbírky muzea, musí projít přes Komisi pro nabývání sbírek. Její členové jsou nejen zaměstnanci muzea, ale i zástupci zřizovatele a externí spolupracovníci. Komise hodnotí nabídky nákupů a darů. Muzejní fond se rozšiřuje i vlastní činností kurátorů jednotlivých fondů (sběry v terénu). Tímto způsobem se obohacují především sbírky přírodovědné a etnografické.

V roce 2020 bylo do přírůstkové knihy zapsáno o 35 čísel, které představují 5 841 ks, kdy velkou část této sumy (5 242) tvoří soubory negativů a pozitivů z Moravských Budějovic.

Pro srovnání: v roce 1928 čítal muzejní sbírkový fond 2 355 položek, v roce 2020 jsme měli nahlášeno v centrální evidenci sbírek 174 127 položek.

Božena Kabelíková, Muzeum Vysočiny Třebíč

Popiska k přiloženému obrázku: Ukázka figurky z betlému Františka a Jana Janovských